Kartografie: Změřený svět v jemné rytině

Mají určit místo a ukázat cestu. Již od dob jeskynních kreseb se k tomuto účelu vytvářejí a používají mapy. Po tisíce let se na mapách zobrazovala poloha a vzhled regionů, měst, zemí, později i kontinentů a celého světa. Mapy zhušťují složité představy o prostoru, měřítku, topografii a územních nárocích. Světové a námořní mapy z minulých dob jsou fascinujícím svědectvím toho, jak se náš svět, naše znalosti a vnímání světa změnily.

Historické mapy měst, jako jsou Gent, Bruggy nebo Brémy, dodnes svědčí o jejich působivé úloze mimořádného významu ve středověku. Historické mapy jsou dobrým způsobem čtení a názorně ukazují změny v terénu.
Mapy Asie a Číny dokumentují, jak se objevitelům postupně dařilo posouvat hranice a rozšiřovat obzory nejen prostorově. Cestování prstem po mapě může být také cestou do minulosti.

Kartografické umění, které ve svých počátcích často umělo doplnit "bílá místa" erby, emblémy nebo nápaditými vyobrazeními a ornamenty, se v současném umění vrací k zobrazování imaginárních krajin prostřednictvím empiricko-vědeckého zobrazení a geografické dokumentace věrné měřítku.
Pomocí takzvaného "mind mappingu" jsou velká města jako Paříž, New York nebo Londýn zobrazena velmi redukcionistickým způsobem. Například "Mapa Londýna" Anne Smithové spojuje památky anglického hlavního města do poměrně volného uspořádání, aniž by se řídila jednotným matematickým měřítkem.

Kartografie nemusí být exaktní vědou, která přesně redukuje trojrozměrný objekt na dva rozměry ve věrném měřítku. Mapy jsou interpretací okolního světa, která může lidem vždy poskytnout informace o jejich vlastním pohledu a zkušenostech.