Přibližně od 10. století byly Benátky jednou z rozhodujících obchodních velmocí Středomoří, a tedy i "západního", evropského světa. Je snadné pochopit, že námořní plavba a kartografie byly pro námořní republiku, jakou byly Benátky, existenčně důležité - asi tak, jako byla pro Německo od konce 19. století důležitá příslovečná "německá technika". Battista Agnese je jedním z nejvýznamnějších kartografů pozdně středověkých Benátek - a zároveň jedním z těch, jejichž díla ilustrují konec benátské nadvlády. A o němž se téměř nic neví, ačkoli v 16. století nebyla nouze o úřední ani soukromé zápisky. Vše, co je o něm známo, je to, co sám zaznamenal do svých map v letech 1536 až 1564. Narodil se kolem roku 1500 v Janově, někdejší velmoci západního Středomoří, a přibližně od roku 1515 až do své smrti kolem roku 1564 působil v Benátkách. Jeho dílna - výrobní závody byly rozmístěny v Benátkách, na Mallorce, v Lisabonu a v Seville - je považována za nejproduktivnější ve své době. Dochovalo se více než tisíc map, rukopisů, jednotlivých námořních map (portolánů) a atlasů s až 30 listy, které se rozprostírají po celé Evropě. Přestože již tehdy existovala technologie tisku pro reprodukci, Agnesiny mapy byly ručně malované pergameny.
Mapy byly od té doby pečlivě studovány a zjistilo se například, že pojmenování lze přiřadit k určité ruce, symboly zase k jiné ruce. Na barevné nebo zlaté ozdoby a ilustrace musela Agnese najmout specializované kaligrafy a odborníky. Rozměry a tvar pevniny a moře byly v té době již poměrně přesné, i přes některá zkreslení, ale neexistuje žádná síť zeměpisných délek a šířek, nýbrž nepřehledná síť čar vycházející z šestnácti paprskových středů až k okraji mapy, které sloužily k určení směru a kurzu.
Námořní mapy Agneses obsahují kromě vlastní mapy také informace o zemích, pobřežích a přístavních městech (odtud název "Portolane"). Postupně byly doplňovány a aktualizovány o nové informace od obchodníků a námořníků. Od konce 15. století, kdy Kolumbus přeplul Atlantik a Magellan obeplul zeměkouli, se tak "mapový horizont", mapování známých pevninských mas a jejich pobřeží, posunul za "okraj" Středozemního moře do rozlehlých oblastí Západu. Battista Agnese dokonce věnoval Magellanově cestě kolem světa samostatný list, mapu světa s Magellanovou trasou. Neprozkoumaná země je na mapách světa rozmazaná a mlhavá a jen pomalu se rýsují obrysy nově objevených kontinentů. Jižní Kalifornie tak na Agneseho prvních mapách chybí, aby se postupně zformovala do podoby poloostrova. Benátky Battisty Agneseho, významná obchodní velmoc ve Středomoří, však musely být v tomto vývoji velkým poraženým, protože nyní se obchod přesouval na západ k Atlantiku - stejně jako země na atlantickém okraji ztrácely zhruba sto let na významu ve prospěch tichomořských zemí.
Přibližně od 10. století byly Benátky jednou z rozhodujících obchodních velmocí Středomoří, a tedy i "západního", evropského světa. Je snadné pochopit, že námořní plavba a kartografie byly pro námořní republiku, jakou byly Benátky, existenčně důležité - asi tak, jako byla pro Německo od konce 19. století důležitá příslovečná "německá technika". Battista Agnese je jedním z nejvýznamnějších kartografů pozdně středověkých Benátek - a zároveň jedním z těch, jejichž díla ilustrují konec benátské nadvlády. A o němž se téměř nic neví, ačkoli v 16. století nebyla nouze o úřední ani soukromé zápisky. Vše, co je o něm známo, je to, co sám zaznamenal do svých map v letech 1536 až 1564. Narodil se kolem roku 1500 v Janově, někdejší velmoci západního Středomoří, a přibližně od roku 1515 až do své smrti kolem roku 1564 působil v Benátkách. Jeho dílna - výrobní závody byly rozmístěny v Benátkách, na Mallorce, v Lisabonu a v Seville - je považována za nejproduktivnější ve své době. Dochovalo se více než tisíc map, rukopisů, jednotlivých námořních map (portolánů) a atlasů s až 30 listy, které se rozprostírají po celé Evropě. Přestože již tehdy existovala technologie tisku pro reprodukci, Agnesiny mapy byly ručně malované pergameny.
Mapy byly od té doby pečlivě studovány a zjistilo se například, že pojmenování lze přiřadit k určité ruce, symboly zase k jiné ruce. Na barevné nebo zlaté ozdoby a ilustrace musela Agnese najmout specializované kaligrafy a odborníky. Rozměry a tvar pevniny a moře byly v té době již poměrně přesné, i přes některá zkreslení, ale neexistuje žádná síť zeměpisných délek a šířek, nýbrž nepřehledná síť čar vycházející z šestnácti paprskových středů až k okraji mapy, které sloužily k určení směru a kurzu.
Námořní mapy Agneses obsahují kromě vlastní mapy také informace o zemích, pobřežích a přístavních městech (odtud název "Portolane"). Postupně byly doplňovány a aktualizovány o nové informace od obchodníků a námořníků. Od konce 15. století, kdy Kolumbus přeplul Atlantik a Magellan obeplul zeměkouli, se tak "mapový horizont", mapování známých pevninských mas a jejich pobřeží, posunul za "okraj" Středozemního moře do rozlehlých oblastí Západu. Battista Agnese dokonce věnoval Magellanově cestě kolem světa samostatný list, mapu světa s Magellanovou trasou. Neprozkoumaná země je na mapách světa rozmazaná a mlhavá a jen pomalu se rýsují obrysy nově objevených kontinentů. Jižní Kalifornie tak na Agneseho prvních mapách chybí, aby se postupně zformovala do podoby poloostrova. Benátky Battisty Agneseho, významná obchodní velmoc ve Středomoří, však musely být v tomto vývoji velkým poraženým, protože nyní se obchod přesouval na západ k Atlantiku - stejně jako země na atlantickém okraji ztrácely zhruba sto let na významu ve prospěch tichomořských zemí.
Stránka 1 / 1