| Narozen | 1849 (Gournay-sur-Marne) |
| Zemřel | 1906 (Paris) |
| Národnost | France |
| Éry | Symbolismus |
| Žánr | Porträt |
| Povolání | Maler, Lithograf, Zeichner |
| Rodina | Otec: Léon Carrière Dítě: Jean-René Carrière, Lisbeth Delvolvé-Carrière, Nelly Carrière Sourozenec: Ernest Carrière |
| Vyučoval | Alexandre Cabanel |
| Žák | Ludvik Peter Karsten, Henri Matisse, André Derain, Francis Jourdain, Stefan Popescu, Henri Marius Camille Bouvet, Nina Jakowlewna Jefimowa, Jean Puy, Valentine Val |
| Známá díla | Porträt der Mme Arthur Fontaine, Selbstporträt (1893), Study for the spandrel decoration of the Salon des Sciences, Hotel de Ville, Paris. (1891) |
| Muzea | Art Institute of Chicago, Cleveland Museum of Art, National Gallery of Art, Minneapolis Institute of Art, Museum voor Schone Kunsten Gent |
Eugene Carriere byl osmým z devíti dětí v chudé rodině. Narodil se v malém městě nedaleko Paříže, později rodina žila ve Štrasburku. Tam mladý Carriere absolvoval pětiletou praxi u litografa. Poté se rozhodl navzdory otcovu přání odjet do Paříže studovat na uměleckou akademii. Již po roce se však dobrovolně přihlásil do armády a stal se německým válečným zajatcem. V Paříži se umělec oženil se Sophií Desmouceaux. Manželé měli sedm dětí. V té době měl Carriere jako malíř jen mírný úspěch a musel se živit příležitostnými pracemi, aby uživil rodinu. Navrhoval blahopřání a pracoval v porcelánové manufaktuře. Při práci se také seznámil s později slavným sochařem Auguste Rodin, který si zde také musel vydělávat na chleba a stal se jeho přítelem.
Skutečně úspěšným malířem se Eugene Carriere stal až po čtyřicítce. Získal uměleckou cenu a několik výstav, díky nimž se stal známějším v pařížských salonech. Když byl ještě nemajetný, nemohl si dovolit modely, a tak často maloval členy své početné rodiny. Nyní jeho modely patřily ke známým a vlivným pařížským rodinám nebo byly celebritami, jako například básník Paul Verlaine, tanečnice Isadora Duncanová nebo politik a státník Georges Clemenceau. Carriere měl svůj vlastní malířský styl. Jeho portréty mají téměř vždy monochromatické tmavě šedohnědé pozadí a rysy tváří zobrazených osob jako by poněkud matně vystupovaly z ponurého mlhavého prostředí. Jeho obrazy jsou proto něčím velmi zvláštní a intimní,
V roce 1899 umělec založil Académie Carrière. Jeho žáky zde byli mimo jiné Henry Matisse a Alain Derain. Eugene Carriere zemřel ve věku pouhých 57 let ve své vile na Montmartru v Paříži poté, co několik let trpěl rakovinou hrdla. Carriere byl za svého života velmi uznávaným malířem, po své smrti však upadl v zapomnění a byl zastíněn slavnějšími francouzskými malíři své doby. U příležitosti 100. výročí jeho úmrtí se situace poněkud změnila, když mu pařížské Musee d`Orsay, kde visí mnoho jeho obrazů, uspořádalo velkou samostatnou výstavu.
Stránka 1 / 2
| Narozen | 1849 (Gournay-sur-Marne) |
| Zemřel | 1906 (Paris) |
| Národnost | France |
| Éry | Symbolismus |
| Žánr | Porträt |
| Povolání | Maler, Lithograf, Zeichner |
| Rodina | Otec: Léon Carrière Dítě: Jean-René Carrière, Lisbeth Delvolvé-Carrière, Nelly Carrière Sourozenec: Ernest Carrière |
| Vyučoval | Alexandre Cabanel |
| Žák | Ludvik Peter Karsten, Henri Matisse, André Derain, Francis Jourdain, Stefan Popescu, Henri Marius Camille Bouvet, Nina Jakowlewna Jefimowa, Jean Puy, Valentine Val |
| Známá díla | Porträt der Mme Arthur Fontaine, Selbstporträt (1893), Study for the spandrel decoration of the Salon des Sciences, Hotel de Ville, Paris. (1891) |
| Muzea | Art Institute of Chicago, Cleveland Museum of Art, National Gallery of Art, Minneapolis Institute of Art, Museum voor Schone Kunsten Gent |
Eugene Carriere byl osmým z devíti dětí v chudé rodině. Narodil se v malém městě nedaleko Paříže, později rodina žila ve Štrasburku. Tam mladý Carriere absolvoval pětiletou praxi u litografa. Poté se rozhodl navzdory otcovu přání odjet do Paříže studovat na uměleckou akademii. Již po roce se však dobrovolně přihlásil do armády a stal se německým válečným zajatcem. V Paříži se umělec oženil se Sophií Desmouceaux. Manželé měli sedm dětí. V té době měl Carriere jako malíř jen mírný úspěch a musel se živit příležitostnými pracemi, aby uživil rodinu. Navrhoval blahopřání a pracoval v porcelánové manufaktuře. Při práci se také seznámil s později slavným sochařem Auguste Rodin, který si zde také musel vydělávat na chleba a stal se jeho přítelem.
Skutečně úspěšným malířem se Eugene Carriere stal až po čtyřicítce. Získal uměleckou cenu a několik výstav, díky nimž se stal známějším v pařížských salonech. Když byl ještě nemajetný, nemohl si dovolit modely, a tak často maloval členy své početné rodiny. Nyní jeho modely patřily ke známým a vlivným pařížským rodinám nebo byly celebritami, jako například básník Paul Verlaine, tanečnice Isadora Duncanová nebo politik a státník Georges Clemenceau. Carriere měl svůj vlastní malířský styl. Jeho portréty mají téměř vždy monochromatické tmavě šedohnědé pozadí a rysy tváří zobrazených osob jako by poněkud matně vystupovaly z ponurého mlhavého prostředí. Jeho obrazy jsou proto něčím velmi zvláštní a intimní,
V roce 1899 umělec založil Académie Carrière. Jeho žáky zde byli mimo jiné Henry Matisse a Alain Derain. Eugene Carriere zemřel ve věku pouhých 57 let ve své vile na Montmartru v Paříži poté, co několik let trpěl rakovinou hrdla. Carriere byl za svého života velmi uznávaným malířem, po své smrti však upadl v zapomnění a byl zastíněn slavnějšími francouzskými malíři své doby. U příležitosti 100. výročí jeho úmrtí se situace poněkud změnila, když mu pařížské Musee d`Orsay, kde visí mnoho jeho obrazů, uspořádalo velkou samostatnou výstavu.