Trh s otroky

Obraz "Trh s otroky" je obraz francouzského malíře Jeana-Léona Gérôma z roku 1866, který je v současnosti vystaven v Muzeu umění v Cincinnati. Scéna trhu, kterou lze zařadit do kategorie realismu, ukazuje obchodníka s otroky a nabízené zboží v klidném zákoutí tržiště. Každodenní objektivita výrazu obrazu navazuje na uměleckou tradici reálných ilustrací s nánosem skrytých politických konotací. Co je na obrázku vidět?

V rohu trhu s otroky sedí obchodník ve velké výkladní skříni svého obchodu, který zabírá téměř třetinu celkové plochy obrazu. Uprostřed tohoto čtvercového otvoru, který se táhne dozadu do tmy, je muž staršího až středního věku, oblečený do beduínského oděvu. Jeho nenucené gesto podtrhuje dřevěná opěrka v okně, z níž volně visí část jeho bílého pláště. Muž má na hlavě turban a dívá se do uličky, nebo spíš na písečnou cestu, kouří dýmku šišky a je částečně uvolněný. Po této cestě a jeho pohledu se dvě z jeho otrokyň opírají o zeď prostého domu. Opět čtyři jeho otroci, mladý černoch a tři další ženy, dřepí a sedí částečně pod jeho oknem, resp. jako ti stojící vedle něj. Každá vyobrazená postava má jiný postoj s vlastním výrazem. Prodejní místo obchodníka je vymezeno jednoduchými rozpadajícími se cihlami, v jejichž průběhu se nachází i kulatý lávový nebo polní kámen. Otroci byli rozmístěni za kamennou linií na půlnočně modrém lesklém i matně modrém třpytivém starém perském koberci s třásněmi. Dům obchodníka s otroky se zdá být starý a otlučený, ale ne zchátralý. Prach na kopě přilehlých nosných trámů a rámů tvoří spíše sotva ucházející celek, který se s postupujícími kroky směrem k podkroví zdá být stále úhlednější. Ve srovnání s výřezem z pravé strany trhu je na světle patrné, že jde o druhořadý kousek, což se obchodník s otroky snaží obratně zakrýt svým nonšalantním vystupováním.

Pro zařazení do orientalismu se prostředí vztahuje k oblasti Blízkého východu. Jádro obrazového příběhu tvoří postavy, které jsou nabízeny k prodeji v exoticky vyhlížejícím pochybném prostředí. V pozadí obchodníka s otroky je skříňka zdobená vzory, na které sedí papoušek. Částečně nahé nebo polonahé postavy jsou nabízeny k prodeji, respektive divákovi, a odpovídají sexualizovaným fantazijním představám podloženým politickými názory. Proto si okamžitě uvědomíme zcela nahou ženu stojící po levé straně, která nabízí své tělo v erotické póze. To, že tato žena s černými rozpuštěnými vlasy a jemnými šperky na zápěstí a nohou připomíná cikánku, může být náhoda. Vzhledem k tomu se však obraz jeví jako ještě matoucí, když polonahá žena stojící vpravo s dítětem v náručí je považována za Pannu Marii. Její plášť i filigránská látka přetažená napůl přes hlavu a celý její postoj přinejmenším částečně připomínají tento středověký způsob zobrazování Matky Boží, zejména proto, že i její pohled směřuje k nebi. Pod těmito stojícími postavami sedí další otroci v nejrůznějších podobách. Nejprve si tam vlevo dřepne žena, která je zcela zahalená, jako by se chtěla schovat. Nebylo by o ní co říct, kdyby nebylo tetování na její paži, symbolů podobných henně, které podtrhují její perský, respektive severozápadní indiánský původ. Vedle ní sedí uhelně černý muž s nápadnou ozdobou ve vlasech a nestříhanými špičatými nehty. Podle šperků je zřejmé, že pochází z pouštního kmene. Jeho postoj působí opuštěně a ztraceně, odvráceně od diváka. Scenérii obohacují další dva otroci, jednak nohy natažené ke spánku, jednak obviňující a prosebně se obracející k divákovi s miskou před nohama.

Obraz "Trh s otroky" působí při pohledu na kontext hloubkou detailu. Výraz každé postavy se liší chováním i výrazem. V obraze se projevuje rezignace, apatie, ale i přehnaná okázalost a roztomilost, stejně jako kontrastní působení celé scény. Skutečné poselství obrazu je tak skryto za vnější fasádou, kterou si divák detailně uvědomí až při bližším pohledu zvenčí a která je vyjádřena formou sociální stížnosti.