Velikonoční ráno

Tři tmavé ženské postavy v zadním pohledu pod bledým, ještě chladným ranním sluncem vysoko a daleko nad nimi; mezi holými stromy se zdají být malé a ztracené. Zdá se, že se k nim blíží čtvrtý; další dva, sotva znatelní, se pohybují dál vzadu po blátivé cestě. Téměř nic nenaznačuje přítomnost jara, které je však v názvu přítomno; jen několik něžných výhonků na holých větvích a milník vztyčený u cesty naznačují konec půstu a začátek teplých měsíců.

Použití barev je velmi jemné; jemně oscilující perleťové tóny oblohy kontrastují s hlubokými stíny a ostrou siluetou mladých stromů; v dolní části obrazu teplá hnědá barva bláta na silnici zachycuje a poněkud zjemňuje ostrý kontrast mezi světlem a tmou; světlé šály a tmavé sukně dvou postav jsou jeho jemnou ozvěnou. Jediná skutečně výrazná barva se nachází v záři slunce, která se téměř dotýká horní části obrazu.

Svou jednoduchostí a redukovanou barevností je obraz klasickým příkladem tvorby Caspara Davida Friedricha a jeho současníků; na mysl přicházejí podobná, slavnější díla jako "Mnich u moře". Vertikální formát, jehož téměř dvě třetiny zabírá světle růžová obloha, zdůrazňuje vznešenost přírody obklopující lidi, což je topos typický pro období romantismu. Zobrazení lidských protagonistů v zadním pohledu nás vybízí k tomu, abychom se s nimi ztotožnili jako s diváky scenérie; díky svému jednoduchému oblečení, nehybnému postoji a absenci téměř jakýchkoli individuálních rysů se stávají pro diváka zástupnými znaky, prostředníkem, který navazuje spojení s velkolepou přírodou, vlastním hlavním tématem děl. Zajímavé je, že v tomto případě jde o ženy - na obrazech Caspara Davida Friedricha jsou nezřídka anonymními hrdiny muži, jako například na slavném obrazu "Poutník nad mlžným mořem".