| Narozen | 26. května 1849 (Waal) |
| Zemřel | 31. března 1914 (Budleigh Salterton) ve věku 64 let |
| Národnost | Německo |
| Žánr | portrét |
| Povolání | malíř, sochař, vysokoškolský učitel, básník |
| Rodina | Matka: Josephine Herkomer Choť: Anna Herkomer |
| Žák | Knud Christian Söeborg, Mia Arnesby Brown, Leonhard Boldt |
| Členství | Royal Academy of Arts, Académie des beaux-arts |
| Známá díla | Eventide- A Scene at the Westminster Union (1878), Zum letzten Appell: Sonntag im Royal Hospital, Chelsea. (1875), Lord Kelvin (1891), Gordon McKay (1821-1903) (1895), Our Village (1890) |
| Muzea | Clark Art Institute, National Gallery of Art, Muzeum Narodowe w Warszawie, Art Institute of Chicago, Cleveland Museum of Art |
Německo-britský malíř, sochař, spisovatel a filmař Hubert Herkomer se narodil v roce 1849 nedaleko Landsbergu nad Lechem jako jediné dítě tesařského mistra Lorenze Herkera. Podle otcovy závěti se měl stát výtvarným umělcem. První roky života strávil s rodiči v Americe, později v Anglii, kde ho matčin žák hudby naučil číst a psát. Až do svých osmnácti let se však z finančních důvodů učil téměř výhradně u svého otce. Mezitím s přestávkami navštěvoval uměleckou školu, ale jen neochotně. Nebylo to tak, jak si představoval, protože stačilo přemalovat akvarely.
O něco později dostal příležitost odjet s otcem do Mnichova a byl přijat na tamní uměleckou akademii. Otec a syn se také zúčastnili kurzu nahoty. Po půl roce však museli svůj pobyt z finančních důvodů přerušit. Herkomer nyní začal studovat na South Kensington Art School v Londýně. Zde také organizoval malířský kroužek, kde vystavoval některá svá díla. Jeho velkým vzorem se stal Frederick Walker, jehož vliv je patrný na obrazech z té doby. Tam se také seznámil s ilustrátorem Lukem Fildesem.
Navzdory názoru svých rodičů se Herkomer nakonec v roce 1868 rozhodl usadit v Londýně, kde již prodal několik kreseb. Nejprve si našel ubytování u přátel a později v Chelsea, kde si pronajal byt s ateliérem. Zpočátku se však věci nevyvíjely zcela podle jeho představ. Poté, co překonal dlouhou finanční krizi, se seznámil s Williamem Lusonem Thomasem z týdeníku The Graphic, který jeho práci nadšeně přijal. Od té doby to šlo z kopce. Herkomer si vydělával hlavně ilustracemi a seznámil se také s malířem Manselem Lewisem, který koupil jeho první olejomalbu a s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství. V této době se Hubert von Herkomer oženil se svou první ženou Annou Weise, s níž měl dva syny. V letech 1884 a 1888 se znovu oženil. Úspěch ho přiměl k otevření malířské školy v Hertfordshiru, kde v té době žil. Jeho autoritativní a nekonvenční styl výuky však nebyl všeobecně dobře přijímán.
Během jednoho ze svých častých letních pobytů v Bavorsku nechal v Landsbergu na Lechu postavit na památku své zesnulé matky 30metrovou věž, která je dnes součástí Herkomerova muzea. Tento všestranně nadaný umělec, který byl také nadšeným motoristou a technikem a inicioval první automobilovou rallye v Německu, 31. 3. 1914 nečekaně zemřel.
Stránka 1 / 2
| Narozen | 26. května 1849 (Waal) |
| Zemřel | 31. března 1914 (Budleigh Salterton) ve věku 64 let |
| Národnost | Německo |
| Žánr | portrét |
| Povolání | malíř, sochař, vysokoškolský učitel, básník |
| Rodina | Matka: Josephine Herkomer Choť: Anna Herkomer |
| Žák | Knud Christian Söeborg, Mia Arnesby Brown, Leonhard Boldt |
| Členství | Royal Academy of Arts, Académie des beaux-arts |
| Známá díla | Eventide- A Scene at the Westminster Union (1878), Zum letzten Appell: Sonntag im Royal Hospital, Chelsea. (1875), Lord Kelvin (1891), Gordon McKay (1821-1903) (1895), Our Village (1890) |
| Muzea | Clark Art Institute, National Gallery of Art, Muzeum Narodowe w Warszawie, Art Institute of Chicago, Cleveland Museum of Art |
Německo-britský malíř, sochař, spisovatel a filmař Hubert Herkomer se narodil v roce 1849 nedaleko Landsbergu nad Lechem jako jediné dítě tesařského mistra Lorenze Herkera. Podle otcovy závěti se měl stát výtvarným umělcem. První roky života strávil s rodiči v Americe, později v Anglii, kde ho matčin žák hudby naučil číst a psát. Až do svých osmnácti let se však z finančních důvodů učil téměř výhradně u svého otce. Mezitím s přestávkami navštěvoval uměleckou školu, ale jen neochotně. Nebylo to tak, jak si představoval, protože stačilo přemalovat akvarely.
O něco později dostal příležitost odjet s otcem do Mnichova a byl přijat na tamní uměleckou akademii. Otec a syn se také zúčastnili kurzu nahoty. Po půl roce však museli svůj pobyt z finančních důvodů přerušit. Herkomer nyní začal studovat na South Kensington Art School v Londýně. Zde také organizoval malířský kroužek, kde vystavoval některá svá díla. Jeho velkým vzorem se stal Frederick Walker, jehož vliv je patrný na obrazech z té doby. Tam se také seznámil s ilustrátorem Lukem Fildesem.
Navzdory názoru svých rodičů se Herkomer nakonec v roce 1868 rozhodl usadit v Londýně, kde již prodal několik kreseb. Nejprve si našel ubytování u přátel a později v Chelsea, kde si pronajal byt s ateliérem. Zpočátku se však věci nevyvíjely zcela podle jeho představ. Poté, co překonal dlouhou finanční krizi, se seznámil s Williamem Lusonem Thomasem z týdeníku The Graphic, který jeho práci nadšeně přijal. Od té doby to šlo z kopce. Herkomer si vydělával hlavně ilustracemi a seznámil se také s malířem Manselem Lewisem, který koupil jeho první olejomalbu a s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství. V této době se Hubert von Herkomer oženil se svou první ženou Annou Weise, s níž měl dva syny. V letech 1884 a 1888 se znovu oženil. Úspěch ho přiměl k otevření malířské školy v Hertfordshiru, kde v té době žil. Jeho autoritativní a nekonvenční styl výuky však nebyl všeobecně dobře přijímán.
Během jednoho ze svých častých letních pobytů v Bavorsku nechal v Landsbergu na Lechu postavit na památku své zesnulé matky 30metrovou věž, která je dnes součástí Herkomerova muzea. Tento všestranně nadaný umělec, který byl také nadšeným motoristou a technikem a inicioval první automobilovou rallye v Německu, 31. 3. 1914 nečekaně zemřel.