Hubert Sattler byl krajinář zvláštního druhu: jako málokterý jiný umělec dokázal uspokojit rostoucí zvědavost lidí po vzdálených zemích a exotických místech. Devatenácté století bylo charakteristické cestopisy slavných objevitelů. Taková četba v lidech probudila dosud neznámou touhu po cestování: chtěli vidět svět na vlastní oči. Touha, která byla v té době většině lidí odepřena. Této touhy využili specializovaní malíři na cesty. Vytvořili působivá umělecká díla, která vybízela k imaginárním cestám po celém světě. Hubert Sattler byl jedním z nejmistrnějších a nejúspěšnějších představitelů této profese.
Rakušan se narodil s uměleckým talentem. Jeho otcem byl malíř Johann Michael Sattler, autor světoznámého Sattlerova panoramatu - kruhového obrazu města Salcburku o rozloze téměř 125 metrů čtverečních. Aby toto panorama představili mezinárodnímu publiku, podnikli Sattlerovi desetileté turné po Evropě. Během této cesty žili na hausbótu, kde Hubert Sattler strávil většinu svého dětství a mládí. Tam začal vytvářet své první skici cizích krajin a měst. Základy malby se naučil od svého otce a ve dvanácti letech navštěvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni. Od svého otce převzal Hubert Sattler také metodu prezentace svých obrazů široké veřejnosti jako showman. Za tímto účelem vytvořil ze svých cestovních skic velkoformátová kosmoramata. Ty byly uměle osvětleny a prohlíženy pomocí systému kukátka s lupou. V kombinaci s úžasným bohatstvím detailů jeho obrazy rozvíjely realistickou perspektivu: prakticky vtahovaly diváka do scenérie a vytvářely dokonalou iluzi, že se nachází na místě. Výstavní turné s kosmoramami se neomezovalo jen na Evropu: Sattler s nimi cestoval také po Severní Americe a dokonce s nimi úspěšně hostoval na newyorské Broadwayi.
Hubert Sattler během svého života procestoval téměř celý svět. Jeho výpravy za nejkrásnějšími motivy neprobíhaly vždy hladce. Spisovatelka Ida Pfeifferová se se Sattlerem setkala na Blízkém východě a část cesty ho doprovázela. Ve svém deníku popsala, jak na malíře při skicování v Damašku plivali a kamenovali ho. Dále uvedla, že Sattler v Libanonu vážně onemocněl a teprve po třináctihodinové cestě našel tábor na tvrdé zemi "spíše mrtvý než živý". Přesto zůstalo cestování velkou součástí života Huberta Sattlera. I když byl dávno ženatý a měl děti, hodně cestoval a několik let pobýval v Americe. Nejenže se projevil jako talentovaný umělec, ale měl také smysl pro obchod. Díky vstupnému na výstavy a prodeji obrazů malého formátu dokázal vydělat slušné jmění. Na konci svého tvůrčího období odkázal svá kosmoramata a panorama svého otce městu Salcburk, kde jsou dodnes k vidění ve speciálně zřízeném Muzeu panoramat. Hubert Sattler našel místo posledního odpočinku vedle svého otce v čestném hrobě na salcburském městském hřbitově.
Hubert Sattler byl krajinář zvláštního druhu: jako málokterý jiný umělec dokázal uspokojit rostoucí zvědavost lidí po vzdálených zemích a exotických místech. Devatenácté století bylo charakteristické cestopisy slavných objevitelů. Taková četba v lidech probudila dosud neznámou touhu po cestování: chtěli vidět svět na vlastní oči. Touha, která byla v té době většině lidí odepřena. Této touhy využili specializovaní malíři na cesty. Vytvořili působivá umělecká díla, která vybízela k imaginárním cestám po celém světě. Hubert Sattler byl jedním z nejmistrnějších a nejúspěšnějších představitelů této profese.
Rakušan se narodil s uměleckým talentem. Jeho otcem byl malíř Johann Michael Sattler, autor světoznámého Sattlerova panoramatu - kruhového obrazu města Salcburku o rozloze téměř 125 metrů čtverečních. Aby toto panorama představili mezinárodnímu publiku, podnikli Sattlerovi desetileté turné po Evropě. Během této cesty žili na hausbótu, kde Hubert Sattler strávil většinu svého dětství a mládí. Tam začal vytvářet své první skici cizích krajin a měst. Základy malby se naučil od svého otce a ve dvanácti letech navštěvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni. Od svého otce převzal Hubert Sattler také metodu prezentace svých obrazů široké veřejnosti jako showman. Za tímto účelem vytvořil ze svých cestovních skic velkoformátová kosmoramata. Ty byly uměle osvětleny a prohlíženy pomocí systému kukátka s lupou. V kombinaci s úžasným bohatstvím detailů jeho obrazy rozvíjely realistickou perspektivu: prakticky vtahovaly diváka do scenérie a vytvářely dokonalou iluzi, že se nachází na místě. Výstavní turné s kosmoramami se neomezovalo jen na Evropu: Sattler s nimi cestoval také po Severní Americe a dokonce s nimi úspěšně hostoval na newyorské Broadwayi.
Hubert Sattler během svého života procestoval téměř celý svět. Jeho výpravy za nejkrásnějšími motivy neprobíhaly vždy hladce. Spisovatelka Ida Pfeifferová se se Sattlerem setkala na Blízkém východě a část cesty ho doprovázela. Ve svém deníku popsala, jak na malíře při skicování v Damašku plivali a kamenovali ho. Dále uvedla, že Sattler v Libanonu vážně onemocněl a teprve po třináctihodinové cestě našel tábor na tvrdé zemi "spíše mrtvý než živý". Přesto zůstalo cestování velkou součástí života Huberta Sattlera. I když byl dávno ženatý a měl děti, hodně cestoval a několik let pobýval v Americe. Nejenže se projevil jako talentovaný umělec, ale měl také smysl pro obchod. Díky vstupnému na výstavy a prodeji obrazů malého formátu dokázal vydělat slušné jmění. Na konci svého tvůrčího období odkázal svá kosmoramata a panorama svého otce městu Salcburk, kde jsou dodnes k vidění ve speciálně zřízeném Muzeu panoramat. Hubert Sattler našel místo posledního odpočinku vedle svého otce v čestném hrobě na salcburském městském hřbitově.
Stránka 1 / 1