Friedrich Ritter von Amerling se narodil jako Friedrich Amerling. Jeho otec Franz Amerling byl povoláním stahovač zlatých a stříbrných drátů. Rodina žila v rakouském hlavním městě v dobrých poměrech. Ve dvanácti letech začal mladý Amerling studovat umění na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Navštěvoval třídu rytectví a později třídu historické malby. V jednadvaceti letech odešel za svým strýcem Heinrichem Amerlingem do Prahy, kde pokračoval ve studiu na Akademii umění. Když později odešel do Londýna, ovlivnil ho zejména Thomas Lawrence, velmi slavný anglický portrétista a dvorní malíř. Dalším jeho učitelem a vzorem byl Horace Vernet, francouzský portrétista a historik, kterého poznal během cesty do Paříže. Po návratu do Vídně získal Friedrich Amerling mnoho zakázek na portréty. Maloval členy rakouské císařské rodiny, šlechtu, ale i vídeňské občany. Ve svých 26 letech získal Reichelovu cenu Akademie umění ve Vídni. Kromě malování na zakázku hodně cestoval. Pobýval v Itálii, Řecku, Nizozemsku, Anglii a Skandinávii a navštívil také Egypt a Palestinu, kde také namaloval mnoho obrazů. K jeho nejznámějším dílům patří portréty císaře Františka I. a císaře Ferdinanda I. Rakouského a také Julie, hraběnky z Woiny, a Cäcilie, baronky z Eskeles. Proslulý je však také obraz "Římanka s distafem". Za Amerlingův obraz "Dívka se slaměným kloboukem" zaplatilo muzeum před několika lety dokonce pohádkovou částku přesahující 1,5 milionu eur.
Frederick Amerling byl čtyřikrát ženatý. Manželky č. 1 a č. 3 zemřely, s druhou ženou se rozvedl a poslední, Marie rozená Nemetschkeová, ho přežila. Vlastnil vídeňský hrad Gumpendorf z 12. století, který koupil v roce 1858 a nechal zrestaurovat. Během svého života se Amerlingovi dostalo mnoha poct. Ve věku 76 let mu byl udělen rakouský Řád železné koruny III. třídy, čímž byl povýšen do dědičného šlechtického stavu. Nyní byl rytířem Frederickem z Amerlingu. Umělec zemřel ve věku 84 let a byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově. Byl mu postaven čestný hrob podle návrhu rakouského sochaře Johannese Benka a pomník ve vídeňském Stadtparku.
Friedrich Ritter von Amerling se narodil jako Friedrich Amerling. Jeho otec Franz Amerling byl povoláním stahovač zlatých a stříbrných drátů. Rodina žila v rakouském hlavním městě v dobrých poměrech. Ve dvanácti letech začal mladý Amerling studovat umění na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Navštěvoval třídu rytectví a později třídu historické malby. V jednadvaceti letech odešel za svým strýcem Heinrichem Amerlingem do Prahy, kde pokračoval ve studiu na Akademii umění. Když později odešel do Londýna, ovlivnil ho zejména Thomas Lawrence, velmi slavný anglický portrétista a dvorní malíř. Dalším jeho učitelem a vzorem byl Horace Vernet, francouzský portrétista a historik, kterého poznal během cesty do Paříže. Po návratu do Vídně získal Friedrich Amerling mnoho zakázek na portréty. Maloval členy rakouské císařské rodiny, šlechtu, ale i vídeňské občany. Ve svých 26 letech získal Reichelovu cenu Akademie umění ve Vídni. Kromě malování na zakázku hodně cestoval. Pobýval v Itálii, Řecku, Nizozemsku, Anglii a Skandinávii a navštívil také Egypt a Palestinu, kde také namaloval mnoho obrazů. K jeho nejznámějším dílům patří portréty císaře Františka I. a císaře Ferdinanda I. Rakouského a také Julie, hraběnky z Woiny, a Cäcilie, baronky z Eskeles. Proslulý je však také obraz "Římanka s distafem". Za Amerlingův obraz "Dívka se slaměným kloboukem" zaplatilo muzeum před několika lety dokonce pohádkovou částku přesahující 1,5 milionu eur.
Frederick Amerling byl čtyřikrát ženatý. Manželky č. 1 a č. 3 zemřely, s druhou ženou se rozvedl a poslední, Marie rozená Nemetschkeová, ho přežila. Vlastnil vídeňský hrad Gumpendorf z 12. století, který koupil v roce 1858 a nechal zrestaurovat. Během svého života se Amerlingovi dostalo mnoha poct. Ve věku 76 let mu byl udělen rakouský Řád železné koruny III. třídy, čímž byl povýšen do dědičného šlechtického stavu. Nyní byl rytířem Frederickem z Amerlingu. Umělec zemřel ve věku 84 let a byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově. Byl mu postaven čestný hrob podle návrhu rakouského sochaře Johannese Benka a pomník ve vídeňském Stadtparku.
Stránka 1 / 1