Ferdinand Georg Waldmüller byl jedním z nejvýznamnějších rakouských portrétistů. Ve čtrnácti letech opustil Ferdinand rodičovský dům. Aby si zajistil obživu, využil svůj talent – maloval portréty. Po mnoho let si tak zajišťoval stálý příjem. Navíc se o jeho mimořádném umění šířila stále větší pověst. I sám umělec chtěl svou vášeň dále rozvíjet. Proto se rozhodl studovat malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Již během studia se věnoval další činnosti. Pracoval jako učitel výtvarné výchovy. Najímaly ho zámožné rodiny, aby vyučoval jejich děti. Tak tomu bylo i v případě hraběcí rodiny Gyulayů. br/br/rnV roce 1815 úspěšně dokončil studium ve Vídni. V té době ve městě propukla biedermeierovská éra. V umění se za biedermeier považuje období od roku 1815 do roku 1848. V té době se v měšťanstvu vyvinula vlastní kultura. Lidé se stále více zabývali interiérovým designem, módou a literaturou. Hráli domácí hudbu. Éra biedermeieru nese nálepku „útočiště v idyle“. Tohoto vývoje využil malíř Ferdinand Georg Waldmüller ve svůj prospěch, neboť rychle rozpoznal touhu po krásných věcech. Kromě portrétní malby se tak věnoval také žánrové a krajinářské malbě. Talent umělce se opět rozkřiklo. Jeho podnikání vzkvétalo. Jeho umělecký projev se přitom neustále vyvíjel. V této době vznikla jeho nejvýznamnější díla, jako například „Rodina notáře Dr. Josefa Eltze“. Dokonce i Ludwig van Beethoven, jeden z nejslavnějších skladatelů té doby, si u Waldmüllera objednal portrét. Jaká čest! br/br/rnPortréty Ferdinanda Waldmüllera na nás lidi působí zvláštní přitažlivostí i dnes. Jeho díla mají pozoruhodnou hloubku. Navíc v nich lze rozpoznat Waldmüllerův nezaměnitelný rukopis: přirozené zobrazení denního světla a slunce. To ovládal Waldmüller jako málokterý jiný umělec své generace. Svůj rukopis si zřejmě vyvinul během svých cest, které ho zavedly do Itálie a Paříže. Zejména na jihu opakovaně zachycoval ve svých uměleckých dílech antické ruiny. Zdokonalil své ztvárnění světla a stínu a vtiskl tak žánrové malbě novou dimenzi, jakou předtím nikdo nevytvořil. Umělec se dožil 72 let.
Ferdinand Georg Waldmüller byl jedním z nejvýznamnějších rakouských portrétistů. Ve čtrnácti letech opustil Ferdinand rodičovský dům. Aby si zajistil obživu, využil svůj talent – maloval portréty. Po mnoho let si tak zajišťoval stálý příjem. Navíc se o jeho mimořádném umění šířila stále větší pověst. I sám umělec chtěl svou vášeň dále rozvíjet. Proto se rozhodl studovat malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Již během studia se věnoval další činnosti. Pracoval jako učitel výtvarné výchovy. Najímaly ho zámožné rodiny, aby vyučoval jejich děti. Tak tomu bylo i v případě hraběcí rodiny Gyulayů. br/br/rnV roce 1815 úspěšně dokončil studium ve Vídni. V té době ve městě propukla biedermeierovská éra. V umění se za biedermeier považuje období od roku 1815 do roku 1848. V té době se v měšťanstvu vyvinula vlastní kultura. Lidé se stále více zabývali interiérovým designem, módou a literaturou. Hráli domácí hudbu. Éra biedermeieru nese nálepku „útočiště v idyle“. Tohoto vývoje využil malíř Ferdinand Georg Waldmüller ve svůj prospěch, neboť rychle rozpoznal touhu po krásných věcech. Kromě portrétní malby se tak věnoval také žánrové a krajinářské malbě. Talent umělce se opět rozkřiklo. Jeho podnikání vzkvétalo. Jeho umělecký projev se přitom neustále vyvíjel. V této době vznikla jeho nejvýznamnější díla, jako například „Rodina notáře Dr. Josefa Eltze“. Dokonce i Ludwig van Beethoven, jeden z nejslavnějších skladatelů té doby, si u Waldmüllera objednal portrét. Jaká čest! br/br/rnPortréty Ferdinanda Waldmüllera na nás lidi působí zvláštní přitažlivostí i dnes. Jeho díla mají pozoruhodnou hloubku. Navíc v nich lze rozpoznat Waldmüllerův nezaměnitelný rukopis: přirozené zobrazení denního světla a slunce. To ovládal Waldmüller jako málokterý jiný umělec své generace. Svůj rukopis si zřejmě vyvinul během svých cest, které ho zavedly do Itálie a Paříže. Zejména na jihu opakovaně zachycoval ve svých uměleckých dílech antické ruiny. Zdokonalil své ztvárnění světla a stínu a vtiskl tak žánrové malbě novou dimenzi, jakou předtím nikdo nevytvořil. Umělec se dožil 72 let.
Stránka 1 / 5