Horská chata v deštivém počasí, 1850

Rakouský malíř a grafik Friedrich Gauermann je považován za významného malíře období biedermeieru. Během svého uměleckého života vytvořil řadu krajinomaleb, jejichž motivy studoval v přírodě. Pro své dílo "Seeauer Alpenhütte im Regen" (Seeauerská horská chata v dešti), které je zde zobrazeno, se inspiroval jednou ze svých oblíbených túr po Berchtesgadener Land. Obraz lze přiřadit k pozdní malířově tvorbě a patří k jeho nejslavnějším dílům. Na základě umělcovy pečlivě vedené "knihy příjmů" lze obraz datovat do roku 1850. Divákovi se před očima objevuje dramatická přírodní scéna s velkým množstvím detailů a výraznou barevností. Lidé z vysokohorských pastvin, krávy a kozy bojují proti zuřící bouři v horách. Navzdory tomuto poměrně závažnému tématu nepůsobí obraz tísnivě a diváka zaujme. Výrazná barevnost celkové kompozice, jasné barvy krajiny a postavy v převažujících okrových tónech navozují okouzlující náladu.

Autor svou obrazovou kompozicí cíleně směřuje pohled diváka od jednoho obrazového prvku k druhému. Centrálně umístěná a dominantní je chata s dokořán otevřenými dveřmi, z nichž venku lákavě svítí teplé oranžově zbarvené světlo. Po levé straně vchodu se pod převislou střechou shromáždila skupina krav, které hledají úkryt; jedno z mladých zvířat leží vyčerpané na zemi, hlídané svými kolegyněmi. Voda stékající ze střešního žlabu neteče k zemi rovným proudem, ale je silou větru ohýbána do půlkruhu. Díky těmto detailním a realistickým prvkům je Gauermannova práce živá a vzrušující. Při bližším pohledu divák objeví řadu detailů, díky nimž obraz působí tak realisticky a reálně, jako by se sám nacházel uprostřed reprodukované přírody.
Odvráceně od diváka čekají v popředí obrazu další dvě krávy. Pravděpodobně by také rádi využili ochrany chaty. Jejich přední kopyta jsou však podemleta počínajícím zaplavením cesty a nechávají zvířata ochabnout. Cesta k jejich soukmenovcům zůstává zablokovaná. Na levém okraji obrázku bojuje rolnický pár s větrem a deštěm a snaží se dostat do bezpečného úkrytu chaty. Ženě hrozí, že jí strhne klobouk z hlavy; rukou se chytá okraje, horní část těla se předkloní, napjatá tlakem protivětru. Scénu rámují bouří zmítané jedle a pohoří vlevo.

Nad tím vším se však tyčí působivá bouřková obloha posetá pruhy deště a jasnými, větrem hnanými mraky. Jasné sluneční světlo za mraky možná předznamenává změnu počasí, po které lidé i zvířata dlouho toužili. Autor ponechává velký obrazový prostor původci bouře. V celkové kompozici zabírá design oblohy téměř polovinu plochy obrazu a dominuje dramatické alpské scenérii.

Gauermann vycházel z prací starých Holanďanů. Především díky svému mistrovství v intenzivní barevnosti získal mnoho zakázek od vídeňské aristokracie a získal si zvláštní uměleckohistorickou pověst. Již v mládí byl považován za zakladatele nového krajinářského naturalismu, jehož obrazy se vyznačovaly mimořádnými světelnými a náladovými prvky.