Stojící ženský akt v punčochách

Bylo to v době kolem roku 1900, kdy vídeňská umělecká scéna pulzovala. Veřejné diskuse o morálce a mravnosti formují společnost a odhalují dvojí metr vídeňského obyvatelstva ve vztahu k erotice a vášni. Na jedné straně nosí dámy z vyšší společnosti šaty s vysokým výstřihem, na druhé straně prostitutky velmi úspěšně nabízejí své služby. Ukazovátkem je v této době vídeňská umělecká scéna, k níž patří i Egon Schiele. Umělec svými díly vytváří zrcadla, kterými se odvažuje ukázat společnosti její propasti.

Jeho zobrazení nahých lidí jsou na první pohled dráždivá. Dílo "Stojící ženský akt s punčochami" redukuje ženské tělo téměř výhradně na jeho obrysy. Nohy jsou viditelné až ke spodní části punčoch. Obrysy vyniknou na světlém pozadí. Zaostří na rudě zbarvené rty a bradavky. Červené stínování navíc znázorňuje obrysy těla. Tělo vypadá vyhuble a na levé ruce jako by chyběly prsty. Tělesné proporce jsou podřízeny výrazové svobodě, kterou si Schiele v pozdějších letech dovolil. Ramena se zdají být příliš dlouhá. Obraz těla je spíše nahý než erotický. Postoj modelu působí strnule a nepřirozeně. Dojem zjemňují jen jemné linie uhlí. Jasné odlišení od klasického zobrazování žen činí z obrazu zvláštní umělecký prvek, který zůstává díky své nadčasovosti stále aktuální.