Díky vynálezu fotografie na počátku 19. století se zrodila nová profese: vojenský fotograf. Jedním z prvních a nejslavnějších vojenských fotografů byl bezpochyby Willoughby Wallace Hooper. Hooper se narodil v Anglii a proslavil se svými fotografiemi etnických skupin, vojenských a domácích scén z roku 1860.V šestnácti letech Hooper pracoval jako úředník v East India House (londýnském sídle Východoindické společnosti). Po několika letech vstoupil do britské armády, kde se poprvé setkal s fotoaparátem a fotografií. Hooper, fascinovaný fotografováním, se tohoto úkolu ujal s velkým nadšením a jako samouk se naučil vše potřebné, aby se mohl stát oficiálním vojenským fotografem. Když dosáhl plnoletosti, stal se fotografem britské armády, jehož úkolem bylo pořizovat etnografické fotografie v centrálních provinciích britské Indie a o několik let později v britské Barmě.
Pokud jde o fotografickou tvorbu Willoughbyho Wallace Hoopera, vzpomínáme na všechny fotografie týkající se britských vojenských operací v Indii a Barmě, ale zejména na stovky fotografií zachycujících místní obyvatele. Jednou z Hooperových nejslavnějších sbírek byla bezpochyby sbírka Střelba na tygra, kterou prodával lovcům jako důkaz a suvenýr z loveckých výprav a kterou vydal v roce 1887 pod názvem Lantern readings: Tiger shooting in India. Hooper je také velmi známý svou sbírkou fotografií indického obyvatelstva postiženého hladomorem v Madrásu, které pořídil na konci 80. let 19. století. Tyto fotografie však vyvolaly ostrou polemiku, protože Hooper byl obviněn, že nepomáhá potřebným na místě. V následujících letech vyšla další sbírka pod názvem "Barma", v níž je na více než stovce fotografií zachycena britská výprava, různé nehody během expedice, nalodění v Madrásu a zajetí krále Theebawa. Jedním z děl, kterými se Hooper v oblasti etnografie proslavil nejvíce, je jistě jeho příspěvek v knize The People of India,
Jedním z obrázků, které vyvolaly největší rozruch, je bezpochyby snímek popravy barmských vězňů, který Hoopera přivedl před soud a vyústil v úřední důtku a dočasné snížení platu. V roce 1896 Hooper odešel z vojenské služby v hodnosti plukovníka a až do své smrti v roce 1912 žil v Anglii. Některé jeho fotografie jsou uloženy v archivech Britského muzea a Muzea J. Paula Gettyho.
Díky vynálezu fotografie na počátku 19. století se zrodila nová profese: vojenský fotograf. Jedním z prvních a nejslavnějších vojenských fotografů byl bezpochyby Willoughby Wallace Hooper. Hooper se narodil v Anglii a proslavil se svými fotografiemi etnických skupin, vojenských a domácích scén z roku 1860.V šestnácti letech Hooper pracoval jako úředník v East India House (londýnském sídle Východoindické společnosti). Po několika letech vstoupil do britské armády, kde se poprvé setkal s fotoaparátem a fotografií. Hooper, fascinovaný fotografováním, se tohoto úkolu ujal s velkým nadšením a jako samouk se naučil vše potřebné, aby se mohl stát oficiálním vojenským fotografem. Když dosáhl plnoletosti, stal se fotografem britské armády, jehož úkolem bylo pořizovat etnografické fotografie v centrálních provinciích britské Indie a o několik let později v britské Barmě.
Pokud jde o fotografickou tvorbu Willoughbyho Wallace Hoopera, vzpomínáme na všechny fotografie týkající se britských vojenských operací v Indii a Barmě, ale zejména na stovky fotografií zachycujících místní obyvatele. Jednou z Hooperových nejslavnějších sbírek byla bezpochyby sbírka Střelba na tygra, kterou prodával lovcům jako důkaz a suvenýr z loveckých výprav a kterou vydal v roce 1887 pod názvem Lantern readings: Tiger shooting in India. Hooper je také velmi známý svou sbírkou fotografií indického obyvatelstva postiženého hladomorem v Madrásu, které pořídil na konci 80. let 19. století. Tyto fotografie však vyvolaly ostrou polemiku, protože Hooper byl obviněn, že nepomáhá potřebným na místě. V následujících letech vyšla další sbírka pod názvem "Barma", v níž je na více než stovce fotografií zachycena britská výprava, různé nehody během expedice, nalodění v Madrásu a zajetí krále Theebawa. Jedním z děl, kterými se Hooper v oblasti etnografie proslavil nejvíce, je jistě jeho příspěvek v knize The People of India,
Jedním z obrázků, které vyvolaly největší rozruch, je bezpochyby snímek popravy barmských vězňů, který Hoopera přivedl před soud a vyústil v úřední důtku a dočasné snížení platu. V roce 1896 Hooper odešel z vojenské služby v hodnosti plukovníka a až do své smrti v roce 1912 žil v Anglii. Některé jeho fotografie jsou uloženy v archivech Britského muzea a Muzea J. Paula Gettyho.
Stránka 1 / 1