Umbrian School
Tento umělec není jedna osoba, ale kolektiv nebo kulturní pojem (např. Etruskové, němečtí malíři, japonské období Edo, Aztékové atd.). |
|
---|---|
Alternativní jména | Umbrian School of Painting , Umbrische Schule |
Éry | Renesance |
Médium | Freska, Tempera na dřevě, Olej na dřevě |
Žánr | náboženské malířství, krajinomalba, freska |
Ovlivněn | Fra Angelico, Piero della Francesca |
Vliv na | Raffael, Luca Signorelli |
Wikipedia |
Umbrian School
|
Umbrijská škola označuje významný směr italského malířství, který se rozvíjel v 15. a 16. století v oblasti Umbrie. Umělci spojení s touto školou, kteří se vyznačovali výrazným citem pro světlo a barvy, působili ve městech, jako jsou Perugia, Spoleto a Foligno. Malíři umbrijské školy byli proslulí svými klidnými, harmonickými kompozicemi, v nichž se plynule prolínala náboženská témata a jemné krajiny. Jejich díla se vyznačovala jasnými liniemi, vyváženou barevnou paletou a jemným zobrazením emocí. Umbrijská škola sloužila jako most mezi florentským a benátským malířstvím a hrála zásadní roli ve vývoji italského renesančního umění. Mnozí její představitelé, včetně Pietra Perugina a Pinturicchia, svými freskami a deskovými obrazy utvářeli umělecké klima své doby. Škola nebyla formální institucí, ale spíše sítí umělců spojených společnými stylovými rysy. Jejich díla byla oceňována nejen v kostelech a klášterech, ale také soukromými mecenáši, což přispělo k šíření renesančních ideálů. Umbrijská škola představuje umění, které jedinečným způsobem spojuje spiritualitu a vztah k přírodě. V uměleckých tiscích těchto děl lze dodnes zažít zvláštní atmosféru a jemnou rovnováhu umbrijského malířství. Škola byla důležitým zdrojem inspirace pro následující generace a pomohla pozvednout italské malířství na novou úroveň. Kombinace technické preciznosti a poetické expresivity činí z umbrijské školy ústřední kapitolu evropských dějin umění. Její vliv sahá daleko za hranice Umbrie a je zastoupen v mnoha muzeích a sbírkách po celém světě.
Umbrijská škola označuje významný směr italského malířství, který se rozvíjel v 15. a 16. století v oblasti Umbrie. Umělci spojení s touto školou, kteří se vyznačovali výrazným citem pro světlo a barvy, působili ve městech, jako jsou Perugia, Spoleto a Foligno. Malíři umbrijské školy byli proslulí svými klidnými, harmonickými kompozicemi, v nichž se plynule prolínala náboženská témata a jemné krajiny. Jejich díla se vyznačovala jasnými liniemi, vyváženou barevnou paletou a jemným zobrazením emocí. Umbrijská škola sloužila jako most mezi florentským a benátským malířstvím a hrála zásadní roli ve vývoji italského renesančního umění. Mnozí její představitelé, včetně Pietra Perugina a Pinturicchia, svými freskami a deskovými obrazy utvářeli umělecké klima své doby. Škola nebyla formální institucí, ale spíše sítí umělců spojených společnými stylovými rysy. Jejich díla byla oceňována nejen v kostelech a klášterech, ale také soukromými mecenáši, což přispělo k šíření renesančních ideálů. Umbrijská škola představuje umění, které jedinečným způsobem spojuje spiritualitu a vztah k přírodě. V uměleckých tiscích těchto děl lze dodnes zažít zvláštní atmosféru a jemnou rovnováhu umbrijského malířství. Škola byla důležitým zdrojem inspirace pro následující generace a pomohla pozvednout italské malířství na novou úroveň. Kombinace technické preciznosti a poetické expresivity činí z umbrijské školy ústřední kapitolu evropských dějin umění. Její vliv sahá daleko za hranice Umbrie a je zastoupen v mnoha muzeích a sbírkách po celém světě.
Stránka 1 / 1