Život a dílo Tsukioky Jošitošiho zásadně ovlivnil střet dvou kultur, které se nemohly lišit více. Jošitoši se narodil ve světě feudálního Japonska a vyrůstal v době občanských válek rozpadající se japonské říše šógunů. Svět, který se vyznačoval válečníky, násilím a kodexem cti samurajů, japonské kasty válečníků. Japonskou kulturu formovala staletí vynucené izolace od okolí. V roce 1853 do tohoto izolovaného světa pronikla západní kultura v podobě amerických dělových člunů, které si vynutily ekonomické otevření. Západní kultura 19. století měla na technicky a vojensky beznadějně méněcenné Japonce šokující vliv. Jošitoši zpočátku projevoval velký zájem o západní kulturu. Kulturní šok však nakonec vedl umělce k návratu k tradičním japonským formám umění a vyjadřování.
Jošitoši vyrůstal v kultuře samurajů a v 11 letech se stal učněm Utagawy Kunivošiho, mistra tradičního japonského řezbářství. Tato japonská umělecká forma se s ekonomickým a technickým otevřením Západu dostala pod tlak nové masové výroby obrazů v podobě litografie a fotografie. Jošitošiho dřevoryty byly v Japonsku ke konci 19. století populární a dařilo se mu také publikovat v novinách a časopisech, které vycházely ze západních vzorů. Jeho umělecká forma se však pomalu vytrácela z kulturního kontextu. S nástupem moderního Japonska se Jošitoši a jeho umění vytratilo z paměti veřejnosti a bylo znovuobjeveno až v 70. letech 20. století. Dnes je Jošitoši považován za posledního představitele japonského umění dřevorytu.
Jošitošiho popularita v Japonsku období Meidži je částečně protestem proti západním tendencím v císařském Japonsku a částečně díky jeho repertoáru. Zejména jeho raná díla se vyznačovala extrémním zobrazováním smrti a násilí. Odpovídala tak životní zkušenosti většiny Japonců z občanských válek této epochy. Nadměrné násilí a bezpráví byly na denním pořádku. Střet civilizací zanechal pocit vykořeněnosti a chaosu. To vše se odráží v Jošitošiho střizích.
Život a dílo Tsukioky Jošitošiho zásadně ovlivnil střet dvou kultur, které se nemohly lišit více. Jošitoši se narodil ve světě feudálního Japonska a vyrůstal v době občanských válek rozpadající se japonské říše šógunů. Svět, který se vyznačoval válečníky, násilím a kodexem cti samurajů, japonské kasty válečníků. Japonskou kulturu formovala staletí vynucené izolace od okolí. V roce 1853 do tohoto izolovaného světa pronikla západní kultura v podobě amerických dělových člunů, které si vynutily ekonomické otevření. Západní kultura 19. století měla na technicky a vojensky beznadějně méněcenné Japonce šokující vliv. Jošitoši zpočátku projevoval velký zájem o západní kulturu. Kulturní šok však nakonec vedl umělce k návratu k tradičním japonským formám umění a vyjadřování.
Jošitoši vyrůstal v kultuře samurajů a v 11 letech se stal učněm Utagawy Kunivošiho, mistra tradičního japonského řezbářství. Tato japonská umělecká forma se s ekonomickým a technickým otevřením Západu dostala pod tlak nové masové výroby obrazů v podobě litografie a fotografie. Jošitošiho dřevoryty byly v Japonsku ke konci 19. století populární a dařilo se mu také publikovat v novinách a časopisech, které vycházely ze západních vzorů. Jeho umělecká forma se však pomalu vytrácela z kulturního kontextu. S nástupem moderního Japonska se Jošitoši a jeho umění vytratilo z paměti veřejnosti a bylo znovuobjeveno až v 70. letech 20. století. Dnes je Jošitoši považován za posledního představitele japonského umění dřevorytu.
Jošitošiho popularita v Japonsku období Meidži je částečně protestem proti západním tendencím v císařském Japonsku a částečně díky jeho repertoáru. Zejména jeho raná díla se vyznačovala extrémním zobrazováním smrti a násilí. Odpovídala tak životní zkušenosti většiny Japonců z občanských válek této epochy. Nadměrné násilí a bezpráví byly na denním pořádku. Střet civilizací zanechal pocit vykořeněnosti a chaosu. To vše se odráží v Jošitošiho střizích.
Stránka 1 / 3