Theo van Brockhusen je německý malíř, kreslíř a rytec, který spatřil světlo světa v roce 1882 v polské Maggrabowě. Jeho umělecký talent byl objeven již v raném věku, což vedlo k tomu, že se v 16 letech dostal na uměleckou akademii v Königsbergu a mohl studovat malířství. V Max Schmidt, Ludwig Dettmann a Olof Jernberg měl renomované učitele.
Po vyučení se mladý umělec vydal do Berlína, kde vstoupil do Berlínské secese a stal se jejím členem. Díky četným výstavám tam, ale i v dalších německých městech, jako jsou Drážďany, Düsseldorf nebo Výmar, se mu podařilo prosadit se v celé zemi. Na studijní cestě, která ho zavedla do Londýna, Paříže a belgického Niewpoortu, vytvořil řadu obrazů, v nichž je patrný vliv Maxe Liebermanna a které zobrazují motivy ruchu na plážích nizozemského a belgického pobřeží v impresionistickém stylu. Po návratu do Berlína měl tento silný Liebermannův vliv vést k intenzivnější spolupráci s ním. Společně založili Svobodnou secesi. Tato skupina umělců, čítající 50 německých umělců, se oddělila od Berlínské secese a od roku 1914 pořádala v pravidelných intervalech vlastní výstavy, někdy na počest zesnulých umělců. Tato spolupráce vedla také k četným přátelstvím s dalšími umělci, jako jsou Waldemar Rösler, Alfred Partikel, Franz Domscheit a Artur Degner. Spolu s nimi se von Brockhusen připojil ke slavné umělecké kolonii Nidden a vytvořil s nimi řadu krajinomaleb. Pro skupinu byla charakteristická pravidelná práce pod širým nebem uprostřed přírody.
Stylisticky se Theo von Brockhusen obratně pohybuje mezi vlivy impresionismu a expresionismu. Při pohledu na jeho obrazy je jasně patrné intenzivní zaujetí van Goghovým stylem: zářivá barevnost a silná a intenzivní práce se štětcem jako typické znaky van Gogha jsou jasně patrné i ve von Brockhusenově díle. Při výběru motivů byl často ovlivněn místy, kde se právě nacházel. Během cest do Belgie a Holandska maloval především plážové výjevy, během pobytu v Berlíně se věnoval krajinomalbě nebo městským motivům a během delšího pobytu ve Florencii se do jeho tvorby dostaly i sakrální motivy. Poslední tvůrčí léta před jeho předčasnou smrtí v roce 1919 byla poznamenána válečnou vřavou, která uměleckou činnost velmi ztížila. Materiálu bylo málo a von Brockhusen se často musel uchýlit k alternativám plátna jako podkladu pro své obrazy.
Theo van Brockhusen je německý malíř, kreslíř a rytec, který spatřil světlo světa v roce 1882 v polské Maggrabowě. Jeho umělecký talent byl objeven již v raném věku, což vedlo k tomu, že se v 16 letech dostal na uměleckou akademii v Königsbergu a mohl studovat malířství. V Max Schmidt, Ludwig Dettmann a Olof Jernberg měl renomované učitele.
Po vyučení se mladý umělec vydal do Berlína, kde vstoupil do Berlínské secese a stal se jejím členem. Díky četným výstavám tam, ale i v dalších německých městech, jako jsou Drážďany, Düsseldorf nebo Výmar, se mu podařilo prosadit se v celé zemi. Na studijní cestě, která ho zavedla do Londýna, Paříže a belgického Niewpoortu, vytvořil řadu obrazů, v nichž je patrný vliv Maxe Liebermanna a které zobrazují motivy ruchu na plážích nizozemského a belgického pobřeží v impresionistickém stylu. Po návratu do Berlína měl tento silný Liebermannův vliv vést k intenzivnější spolupráci s ním. Společně založili Svobodnou secesi. Tato skupina umělců, čítající 50 německých umělců, se oddělila od Berlínské secese a od roku 1914 pořádala v pravidelných intervalech vlastní výstavy, někdy na počest zesnulých umělců. Tato spolupráce vedla také k četným přátelstvím s dalšími umělci, jako jsou Waldemar Rösler, Alfred Partikel, Franz Domscheit a Artur Degner. Spolu s nimi se von Brockhusen připojil ke slavné umělecké kolonii Nidden a vytvořil s nimi řadu krajinomaleb. Pro skupinu byla charakteristická pravidelná práce pod širým nebem uprostřed přírody.
Stylisticky se Theo von Brockhusen obratně pohybuje mezi vlivy impresionismu a expresionismu. Při pohledu na jeho obrazy je jasně patrné intenzivní zaujetí van Goghovým stylem: zářivá barevnost a silná a intenzivní práce se štětcem jako typické znaky van Gogha jsou jasně patrné i ve von Brockhusenově díle. Při výběru motivů byl často ovlivněn místy, kde se právě nacházel. Během cest do Belgie a Holandska maloval především plážové výjevy, během pobytu v Berlíně se věnoval krajinomalbě nebo městským motivům a během delšího pobytu ve Florencii se do jeho tvorby dostaly i sakrální motivy. Poslední tvůrčí léta před jeho předčasnou smrtí v roce 1919 byla poznamenána válečnou vřavou, která uměleckou činnost velmi ztížila. Materiálu bylo málo a von Brockhusen se často musel uchýlit k alternativám plátna jako podkladu pro své obrazy.
Stránka 1 / 1