Anglie 19. století byla zemí v pohybu. Tuto dobu ovlivnily války a dobývání, které v království vyvolaly vlasteneckou náladu. Napoleon byl poražen, Darwin zveřejnil evoluční teorii, prosadila se industrializace - britský pohled na sebe a svět se měnil s každým vítězstvím a každým novým objevem. Život se zdál být věčným soubojem mezi zvířaty, lidmi a kulturami a Angličané se cítili být v tomto souboji nespornými vítězi.
Obrazy Stanleyho Berkeleyho vyzařují přesně tuto triumfální náladu. Zaměřoval se na realistická zobrazení slavných bitev a válečných scén, ale vytvářel také obrazy sportovních událostí. Jeho obrazy jsou vždy uprostřed dění: Lidé na nich běhají a bojují, křičí vítězně nebo ze strachu, honí se po plátnech. Koně se řítí do řady vojáků v plném cvalu nebo se vzpínají, aby odhodili jezdce. Důstojníci vytahují šavle k nebi a povzbuzují své vojáky. Na každém kroku se děje něco dramatického a dojemného. Berkeleyho vojenské obrazy jsou jeho nejslavnějšími díly, protože odrážejí ducha anglické doby. Veřejnost sdílela jeho fascinaci významnými okamžiky britských dějin, zejména scénami, z nichž Anglie vyšla slavně. Berkeley byl sám vojákem, a tak tomuto tématu dobře rozuměl a dokázal ho přiblížit veřejnosti.
Nejsou to však jediné motivy, které si pro svou tvorbu vybral. Na rozdíl od válečné vřavy Berkeley miloval klid anglických vesnic. Žil na statku a držel se stranou pozornosti. Jeho krajinomalby jsou méně známé a vyzařuje z nich zcela jiná nálada než z jeho vojenských obrazů. Ukazují klidnou stránku malíře, který choval psy a koně a nepotrpěl si na slávu. Zvířata byla důležitou součástí jeho života, a proto trávil hodně času jejich zobrazováním na plátně. Maloval mimo jiné psy na lovu a lvy bojující o kořist. V těchto motivech se tak znovu a znovu objevuje přežití nejsilnějšího.
Berkeley měl tendenci válku a bitvy romantizovat, ale zároveň ukazoval drsnou realitu. Hrdinské okamžiky se střídají se ztrátou a strachem. Každé vítězství v přírodě i v lidském světě má vždy svou cenu. Berkeley to chápal a nevyhýbal se zobrazování méně slavných okamžiků. Ukázal například ztroskotání lodi a scénu zobrazující lynčování. Ty však nebyly u veřejnosti tak oblíbené jako jeho ostatní díla. Berkeley se vždy snažil malovat to, co ho zajímalo, ale také uspokojit veřejnost. Jeho rozmanité dílo je zajímavým svědectvím o tomto pohnutém období anglických dějin.
Anglie 19. století byla zemí v pohybu. Tuto dobu ovlivnily války a dobývání, které v království vyvolaly vlasteneckou náladu. Napoleon byl poražen, Darwin zveřejnil evoluční teorii, prosadila se industrializace - britský pohled na sebe a svět se měnil s každým vítězstvím a každým novým objevem. Život se zdál být věčným soubojem mezi zvířaty, lidmi a kulturami a Angličané se cítili být v tomto souboji nespornými vítězi.
Obrazy Stanleyho Berkeleyho vyzařují přesně tuto triumfální náladu. Zaměřoval se na realistická zobrazení slavných bitev a válečných scén, ale vytvářel také obrazy sportovních událostí. Jeho obrazy jsou vždy uprostřed dění: Lidé na nich běhají a bojují, křičí vítězně nebo ze strachu, honí se po plátnech. Koně se řítí do řady vojáků v plném cvalu nebo se vzpínají, aby odhodili jezdce. Důstojníci vytahují šavle k nebi a povzbuzují své vojáky. Na každém kroku se děje něco dramatického a dojemného. Berkeleyho vojenské obrazy jsou jeho nejslavnějšími díly, protože odrážejí ducha anglické doby. Veřejnost sdílela jeho fascinaci významnými okamžiky britských dějin, zejména scénami, z nichž Anglie vyšla slavně. Berkeley byl sám vojákem, a tak tomuto tématu dobře rozuměl a dokázal ho přiblížit veřejnosti.
Nejsou to však jediné motivy, které si pro svou tvorbu vybral. Na rozdíl od válečné vřavy Berkeley miloval klid anglických vesnic. Žil na statku a držel se stranou pozornosti. Jeho krajinomalby jsou méně známé a vyzařuje z nich zcela jiná nálada než z jeho vojenských obrazů. Ukazují klidnou stránku malíře, který choval psy a koně a nepotrpěl si na slávu. Zvířata byla důležitou součástí jeho života, a proto trávil hodně času jejich zobrazováním na plátně. Maloval mimo jiné psy na lovu a lvy bojující o kořist. V těchto motivech se tak znovu a znovu objevuje přežití nejsilnějšího.
Berkeley měl tendenci válku a bitvy romantizovat, ale zároveň ukazoval drsnou realitu. Hrdinské okamžiky se střídají se ztrátou a strachem. Každé vítězství v přírodě i v lidském světě má vždy svou cenu. Berkeley to chápal a nevyhýbal se zobrazování méně slavných okamžiků. Ukázal například ztroskotání lodi a scénu zobrazující lynčování. Ty však nebyly u veřejnosti tak oblíbené jako jeho ostatní díla. Berkeley se vždy snažil malovat to, co ho zajímalo, ale také uspokojit veřejnost. Jeho rozmanité dílo je zajímavým svědectvím o tomto pohnutém období anglických dějin.
Stránka 1 / 1