Irský malíř John Lavery plul svým uměním proti proudu. Jeho krajinomalba a portrétní malba se vymykala tradičním přístupům své doby. Jako významný člen skupiny mladých umělců "Glasgow Boys" stál u počátků moderního malířství ve Skotsku spolu s James Guthrie. Velký vliv na jeho tvorbu mělo členství v pařížské umělecké kolonii "Grez sur Joinge". Zde ho malíř Lepage seznámil s malbou v plenéru a vznikla zde nejslavnější krajinomalba Johna Laveryho "Most v Grezu".
Lavery se k portrétní malbě dostal díky praxi u fotografa v Glasgow. Tato zkušenost v něm v 17 letech podnítila vášeň pro portrétní fotografii. Později dostal příležitost studovat kresbu na prestižní "Académie Julian" jako student William Adolphe Bouguereau. To rozšířilo jeho schopnosti. Jako portrétista se proslavil nejpozději obrazem královny Viktorie. V době první světové války jmenovalo britské námořnictvo Johna Laveryho válečným umělcem. Po válce byl povýšen do rytířského stavu a začal opět malovat společenské portréty. opět se společenskými portréty.
Již v raném dětství ztratil rodiče a vyrůstal u příbuzných ve Skotsku. Musel se také vyrovnat se ztrátami ve svém dalším životě: Jeho první žena zemřela na tuberkulózu krátce po narození dcery. O několik let později se znovu oženil a i tato žena zemřela dříve než on. Inspirovala ho k malování různých portrétů a umožnila mu přístup do vyšší společnosti. Maloval tedy britskou královskou rodinu a byl členem různých akademií, z nichž některé byly královské. Ztráty dvou manželek ho nakonec přivedly k cestování. Maroko a město Tanger si zamiloval, a tak tam koupil pozemek a postavil ateliér, kde trávil zimní měsíce. Tam, kde žil, také pracoval: V Maroku měl tu čest kreslit marockou královskou rodinu. Na svých cestách po Evropě vystavoval svá díla, která se zde setkala s velkým ohlasem. V Londýně se stal místopředsedou sdružení umělců. Dlouhou dobu strávil také v USA, kde ztvárnil hvězdy Hollywoodu. Na začátku druhé světové války se Lavery vrátil ze své cesty do Irska a zemřel přirozenou smrtí.
Irský malíř John Lavery plul svým uměním proti proudu. Jeho krajinomalba a portrétní malba se vymykala tradičním přístupům své doby. Jako významný člen skupiny mladých umělců "Glasgow Boys" stál u počátků moderního malířství ve Skotsku spolu s James Guthrie. Velký vliv na jeho tvorbu mělo členství v pařížské umělecké kolonii "Grez sur Joinge". Zde ho malíř Lepage seznámil s malbou v plenéru a vznikla zde nejslavnější krajinomalba Johna Laveryho "Most v Grezu".
Lavery se k portrétní malbě dostal díky praxi u fotografa v Glasgow. Tato zkušenost v něm v 17 letech podnítila vášeň pro portrétní fotografii. Později dostal příležitost studovat kresbu na prestižní "Académie Julian" jako student William Adolphe Bouguereau. To rozšířilo jeho schopnosti. Jako portrétista se proslavil nejpozději obrazem královny Viktorie. V době první světové války jmenovalo britské námořnictvo Johna Laveryho válečným umělcem. Po válce byl povýšen do rytířského stavu a začal opět malovat společenské portréty. opět se společenskými portréty.
Již v raném dětství ztratil rodiče a vyrůstal u příbuzných ve Skotsku. Musel se také vyrovnat se ztrátami ve svém dalším životě: Jeho první žena zemřela na tuberkulózu krátce po narození dcery. O několik let později se znovu oženil a i tato žena zemřela dříve než on. Inspirovala ho k malování různých portrétů a umožnila mu přístup do vyšší společnosti. Maloval tedy britskou královskou rodinu a byl členem různých akademií, z nichž některé byly královské. Ztráty dvou manželek ho nakonec přivedly k cestování. Maroko a město Tanger si zamiloval, a tak tam koupil pozemek a postavil ateliér, kde trávil zimní měsíce. Tam, kde žil, také pracoval: V Maroku měl tu čest kreslit marockou královskou rodinu. Na svých cestách po Evropě vystavoval svá díla, která se zde setkala s velkým ohlasem. V Londýně se stal místopředsedou sdružení umělců. Dlouhou dobu strávil také v USA, kde ztvárnil hvězdy Hollywoodu. Na začátku druhé světové války se Lavery vrátil ze své cesty do Irska a zemřel přirozenou smrtí.
Stránka 1 / 1