Německý malíř a grafik Siegfried Detlev Bendixen se narodil v roce 1786 v Kielu a zemřel v roce 1864 ve věku 78 let v Londýně, kam emigroval v roce 1832. Význam malíře historie Bendixena spočívá zejména v jeho zobrazeních severoněmeckých dějin.
První dochované umělecké pokusy Bendixen učinil v roce 1802, kdy se ho ujal slavný italský malíř fresek Giuseppe Anselmo Luigi Pellicia. Lombardský malíř Pellicia, proslulý svým pompejským stylem, přijel v roce 1797 do Německa, aby umělecky vyzdobil tehdy prominentní panství Emkendorf, kde byl přijat například básník Friedrich Gottlieb Klopstock nebo francouzský generál Lafayette. Na panství Emkendorf pracoval Bendixen nejprve jako asistent svého italského mistra a poté pokračoval v uměleckém vzdělávání v Kielu, Hamburku a Itálii. V roce 1809 se Bendixen zapsal jako student na Akademii umění v Drážďanech (v témže roce byl přijat do zednářské lóže "Absalom zu den drei Nesseln"), ale již v následujícím roce přešel na Akademii umění v Mnichově. O rok později mu finanční podpora Friedricha Karla hraběte von Reventlow, majitele Gut Emkendorf, umožnila strávit dva roky v Paříži. Během této doby se učil v ateliéru francouzského historického malíře Jacquese-Louise Davida. V roce 1913 se Bendixen vrátil do Německa a zahájil vlastní malířskou kariéru. Mimo jiné byl přijat do hamburské "Patriotische Gesellschaft von 1765" jako učitel kreslení. V této funkci učil několik později velmi úspěšných umělců, například krajináře Christian Morgenstern nebo pozdně romantického malíře VVictor Emil Janssen. Historické výzkumy navíc poukázaly na Bendixenův úzký kontakt s Johannem Wolfgangem von Goethem, kterému ve 20. letech 19. století zasílal různá obrazová díla. Kromě toho Bendixen v roce 1824 vytvořil Goethův litografický portrét.
Bendixen prokázal zvláštní zásluhy při uměleckém zaznamenávání pravěkých severoněmeckých památek. Na třech litografiích zobrazil mimo jiné kurhany ve Volksdorfu a také různé litografie severoněmeckých starožitností, které vlastnil Vlastenecký spolek v Altoně. Zvláště známý je obraz "Vánoce 1813", který je dodnes k vidění v kostele sv. Petra v Hamburku. V tomto díle Bendixen odkazuje na francouzskou okupaci Hamburku v letech 1806-1814. Kromě toho Bendixen zvěčnil benediktinského mnicha Ansgara Brémského (sv. Ansgar) v životní velikosti a vytvořil oltářní obraz s výjevem Emauzy z Lukášova evangelia. Obě díla se dodnes dochovala v kostele sv. Trinitas v hamburské Altoně a v kostele sv. Petra v Kremži. V roce 1929 město Hamburk uctilo Bendixenovy zásluhy a věnovalo mu Bendixensweg v Hamburku-Barmbeku. Po Bendixenovi je pojmenována také ulice Bendixenstraße v kielské čtvrti Kiel-Wik. V roce 2019 byla Bendixenova díla součástí výstavy Hamburger Schule - Das 19. Jahrhundert neu entdeckt (Hamburská škola - Znovuobjevené 19. století), která probíhala od dubna do července v Hamburger Kunsthalle.
Německý malíř a grafik Siegfried Detlev Bendixen se narodil v roce 1786 v Kielu a zemřel v roce 1864 ve věku 78 let v Londýně, kam emigroval v roce 1832. Význam malíře historie Bendixena spočívá zejména v jeho zobrazeních severoněmeckých dějin.
První dochované umělecké pokusy Bendixen učinil v roce 1802, kdy se ho ujal slavný italský malíř fresek Giuseppe Anselmo Luigi Pellicia. Lombardský malíř Pellicia, proslulý svým pompejským stylem, přijel v roce 1797 do Německa, aby umělecky vyzdobil tehdy prominentní panství Emkendorf, kde byl přijat například básník Friedrich Gottlieb Klopstock nebo francouzský generál Lafayette. Na panství Emkendorf pracoval Bendixen nejprve jako asistent svého italského mistra a poté pokračoval v uměleckém vzdělávání v Kielu, Hamburku a Itálii. V roce 1809 se Bendixen zapsal jako student na Akademii umění v Drážďanech (v témže roce byl přijat do zednářské lóže "Absalom zu den drei Nesseln"), ale již v následujícím roce přešel na Akademii umění v Mnichově. O rok později mu finanční podpora Friedricha Karla hraběte von Reventlow, majitele Gut Emkendorf, umožnila strávit dva roky v Paříži. Během této doby se učil v ateliéru francouzského historického malíře Jacquese-Louise Davida. V roce 1913 se Bendixen vrátil do Německa a zahájil vlastní malířskou kariéru. Mimo jiné byl přijat do hamburské "Patriotische Gesellschaft von 1765" jako učitel kreslení. V této funkci učil několik později velmi úspěšných umělců, například krajináře Christian Morgenstern nebo pozdně romantického malíře VVictor Emil Janssen. Historické výzkumy navíc poukázaly na Bendixenův úzký kontakt s Johannem Wolfgangem von Goethem, kterému ve 20. letech 19. století zasílal různá obrazová díla. Kromě toho Bendixen v roce 1824 vytvořil Goethův litografický portrét.
Bendixen prokázal zvláštní zásluhy při uměleckém zaznamenávání pravěkých severoněmeckých památek. Na třech litografiích zobrazil mimo jiné kurhany ve Volksdorfu a také různé litografie severoněmeckých starožitností, které vlastnil Vlastenecký spolek v Altoně. Zvláště známý je obraz "Vánoce 1813", který je dodnes k vidění v kostele sv. Petra v Hamburku. V tomto díle Bendixen odkazuje na francouzskou okupaci Hamburku v letech 1806-1814. Kromě toho Bendixen zvěčnil benediktinského mnicha Ansgara Brémského (sv. Ansgar) v životní velikosti a vytvořil oltářní obraz s výjevem Emauzy z Lukášova evangelia. Obě díla se dodnes dochovala v kostele sv. Trinitas v hamburské Altoně a v kostele sv. Petra v Kremži. V roce 1929 město Hamburk uctilo Bendixenovy zásluhy a věnovalo mu Bendixensweg v Hamburku-Barmbeku. Po Bendixenovi je pojmenována také ulice Bendixenstraße v kielské čtvrti Kiel-Wik. V roce 2019 byla Bendixenova díla součástí výstavy Hamburger Schule - Das 19. Jahrhundert neu entdeckt (Hamburská škola - Znovuobjevené 19. století), která probíhala od dubna do července v Hamburger Kunsthalle.
Stránka 1 / 2