Otec Samuela Prouta byl uznávaným námořním zásobovačem v anglickém přístavním městě Plymouth a Samuel mladší byl čtrnáctým dítětem v rodině. Mladý Prout chodil do školy v Plymouthu a jeho ředitel Dr. John Bidlake, sám umělec, rozpoznal chlapcův umělecký talent a povzbuzoval ho k malování. Spolu s dalším mladým talentem, později velmi slavným malířem Benjamin Robert Haydon, trávil mladý Prout hodně času v přírodě a maloval vše, co mu padlo do oka, staré stromy, malebné domy a mosty, historické vodní mlýny a vesnické výjevy z každodenního života v devonské pahorkatině. Měl dobré oko a velký talent. Ve dvaceti letech odjel do Londýna, kde nějakou dobu studoval malířství. Aby si vydělal na živobytí, pracoval v tiskárně, vydával učebnice malby a zároveň učil další studenty. Jedním z nich byl John Ruskin, který se později stal velmi slavným malířem, galeristou, uměleckým kritikem a mecenášem umění. V roce 1810 se Samuel Prout oženil s Elizabeth Gillespieovou. Manželé měli čtyři děti, syna Samuela juniora a dcery Elizabeth, Rebeccu a Isabellu.
Když bylo Proutovi 35 let, navštívil různá města a regiony v Německu, Švýcarsku, Francii, Itálii, Belgii a Nizozemsku a okamžitě se nadchl historickými panoramaty měst, malebnými starými domy s krásnými štíty a fasádami, úzkými uličkami a pestrými tržišti. Fascinovaly ho však také pozůstatky starověkých staveb. Přesně to chtěl malovat a často se rovnou pouštěl do skicování toho, co ho tak vzrušovalo. To byl začátek jeho druhé umělecké tvůrčí fáze. Prout se stal mezinárodně známým a slavným. Jeho akvarely a kresby s názvy jako "Tržní náměstí v Uttrechtu", "Tržní den", "Městská brána v Norimberku", "Portál ulmské katedrály", "Ulrepforte v Kolíně nad Rýnem", "Staroměstská mostecká věž v Praze" a "Palác Contarini v Benátkách" vyvolaly bouři nadšení. John Ruskin, slavný umělecký kritik, který kdysi studoval u Prouta, to jednou vyjádřil takto: "Turner mě někdy unaví a omrzí, ale Prout nikdy." Anglický král Jiří IV. si Samuela Prouta rovněž velmi vážil a v roce 1829 ho jmenoval královským akvarelistou. Samuel Prout zemřel ve věku 69 let ve svém domě v Londýně na mrtvici.
Otec Samuela Prouta byl uznávaným námořním zásobovačem v anglickém přístavním městě Plymouth a Samuel mladší byl čtrnáctým dítětem v rodině. Mladý Prout chodil do školy v Plymouthu a jeho ředitel Dr. John Bidlake, sám umělec, rozpoznal chlapcův umělecký talent a povzbuzoval ho k malování. Spolu s dalším mladým talentem, později velmi slavným malířem Benjamin Robert Haydon, trávil mladý Prout hodně času v přírodě a maloval vše, co mu padlo do oka, staré stromy, malebné domy a mosty, historické vodní mlýny a vesnické výjevy z každodenního života v devonské pahorkatině. Měl dobré oko a velký talent. Ve dvaceti letech odjel do Londýna, kde nějakou dobu studoval malířství. Aby si vydělal na živobytí, pracoval v tiskárně, vydával učebnice malby a zároveň učil další studenty. Jedním z nich byl John Ruskin, který se později stal velmi slavným malířem, galeristou, uměleckým kritikem a mecenášem umění. V roce 1810 se Samuel Prout oženil s Elizabeth Gillespieovou. Manželé měli čtyři děti, syna Samuela juniora a dcery Elizabeth, Rebeccu a Isabellu.
Když bylo Proutovi 35 let, navštívil různá města a regiony v Německu, Švýcarsku, Francii, Itálii, Belgii a Nizozemsku a okamžitě se nadchl historickými panoramaty měst, malebnými starými domy s krásnými štíty a fasádami, úzkými uličkami a pestrými tržišti. Fascinovaly ho však také pozůstatky starověkých staveb. Přesně to chtěl malovat a často se rovnou pouštěl do skicování toho, co ho tak vzrušovalo. To byl začátek jeho druhé umělecké tvůrčí fáze. Prout se stal mezinárodně známým a slavným. Jeho akvarely a kresby s názvy jako "Tržní náměstí v Uttrechtu", "Tržní den", "Městská brána v Norimberku", "Portál ulmské katedrály", "Ulrepforte v Kolíně nad Rýnem", "Staroměstská mostecká věž v Praze" a "Palác Contarini v Benátkách" vyvolaly bouři nadšení. John Ruskin, slavný umělecký kritik, který kdysi studoval u Prouta, to jednou vyjádřil takto: "Turner mě někdy unaví a omrzí, ale Prout nikdy." Anglický král Jiří IV. si Samuela Prouta rovněž velmi vážil a v roce 1829 ho jmenoval královským akvarelistou. Samuel Prout zemřel ve věku 69 let ve svém domě v Londýně na mrtvici.
Stránka 1 / 3