Italský malíř Pompeo Girolamo Batoni se narodil v roce 1708 v Lucce jako syn zlatníka. Po dokončení vzdělání v dílně svého otce přišel v roce 1727 do Říma. Zde byl žákem malířů pozdního baroka Sebastiana Concy a portrétisty Agostina Masucciho.
Batoniho tvorba byla zpočátku velmi orientovaná na antiku a italského malíře Rafaela. Jeho obrazy byly ovlivněny náboženskými a mytologickými náměty, například jeho slavný obraz Máří Magdalény ("Kajícná Magdaléna").
Později začal zobrazovat anglické turisty před starobylou architekturou. Batoni je tak považován za vynálezce turistického portrétu a jednoho z předních portrétistů 18. století. Občas prý dokonce docházelo ke stížnostem, protože Batoni si za své portréty účtoval velké peníze.
Jeho díla proslavila především zdařilá podobnost s živými modely. V neposlední řadě se na tom, že své portréty propracovával do nejmenších detailů, mohlo podílet i jeho vyučení zlatníkem.
Mezi jeho přátele patřil německý archeolog, knihovník a antikvář Johann Joachim Winckelmann, který je také znám jako intelektuální zakladatel klasicismu. Batoni je také považován za průkopníka neoklasicismu v Itálii, který v době Batoniho tvorby nahradil baroko.
Batoni byl povýšen do šlechtického stavu římskoněmeckým císařem Josefem II. Ve své době byl vysoce ceněn a jeho umění bylo srovnatelné s Antonem Rafaelem Mengsem, který byl ve své době také označován za "druhého Rafaela". Téměř čtyři desetiletí úspěšně portrétoval zahraniční návštěvníky Říma, až nakonec v roce 1787 zemřel, rovněž v Římě.
Italský malíř Pompeo Girolamo Batoni se narodil v roce 1708 v Lucce jako syn zlatníka. Po dokončení vzdělání v dílně svého otce přišel v roce 1727 do Říma. Zde byl žákem malířů pozdního baroka Sebastiana Concy a portrétisty Agostina Masucciho.
Batoniho tvorba byla zpočátku velmi orientovaná na antiku a italského malíře Rafaela. Jeho obrazy byly ovlivněny náboženskými a mytologickými náměty, například jeho slavný obraz Máří Magdalény ("Kajícná Magdaléna").
Později začal zobrazovat anglické turisty před starobylou architekturou. Batoni je tak považován za vynálezce turistického portrétu a jednoho z předních portrétistů 18. století. Občas prý dokonce docházelo ke stížnostem, protože Batoni si za své portréty účtoval velké peníze.
Jeho díla proslavila především zdařilá podobnost s živými modely. V neposlední řadě se na tom, že své portréty propracovával do nejmenších detailů, mohlo podílet i jeho vyučení zlatníkem.
Mezi jeho přátele patřil německý archeolog, knihovník a antikvář Johann Joachim Winckelmann, který je také znám jako intelektuální zakladatel klasicismu. Batoni je také považován za průkopníka neoklasicismu v Itálii, který v době Batoniho tvorby nahradil baroko.
Batoni byl povýšen do šlechtického stavu římskoněmeckým císařem Josefem II. Ve své době byl vysoce ceněn a jeho umění bylo srovnatelné s Antonem Rafaelem Mengsem, který byl ve své době také označován za "druhého Rafaela". Téměř čtyři desetiletí úspěšně portrétoval zahraniční návštěvníky Říma, až nakonec v roce 1787 zemřel, rovněž v Římě.
Stránka 1 / 2