Pierre Paul Prud'hon je považován za ukázkový příklad raného francouzského romantismu. Přišel na svět jako sedmé a poslední dítě krejčovského mistra. V 16 letech se stal žákem malíře a sochaře Francoise Devosge. Po ukončení studií se přestěhoval do Paříže, kde nejprve pracoval u rytce a spřátelil se s baronem de Joursanvault, který se stal jeho mecenášem. Naváže také přátelství s "Neúplatným", politikem a revolucionářem Maximilienem de Robespierrem. Navzdory důležitým přátelstvím a péči některých kardinálů se Prud'hon propadá do samoty a melancholie. Má dobrou pověst a vytváří alegorické obrazy, ale jeho náklonnost k Robespierrovi ho donutí opustit francouzské hlavní město. Nyní žije ve Svobodném kraji Burgundsko, kde vytváří portréty a ilustrace pro majitele tiskárny Pierra Didota. Po několika letech se vrací do Paříže a jeho kariéra dostává nový náboj.
V Louvru dostává Prud'hon k dispozici ateliér, kde po dobu jednoho roku maluje obrazy "La sagesse et la vérité descendant sur la terre" (Moudrost a pravda sestupují na zem) a také některé stropy Louvru. Vláda mu přidělí ateliér na Sorbonně a zde ho vyhledá jeho žena Jeanne, kterou si vzal v 19 letech. Aby jí unikl, požádá ředitele muzea o ochranu. V roce 1808 napsal dílo "La justice et la vengeance divine poursuivant le crime" (česky: Spravedlnost a boží pomsta stíhají zločin). V témže roce byl také jmenován rytířem Čestné legie a mohl se tak definitivně rozejít se svou nevrlou manželkou. Brzy se opět spojí se svou žačkou a malířkou neoklasicismu Constance Mayerovou. Pierre je pověřen namalovat portrét císařovny a Napoleonovy manželky Joséphine de Beauharnais, který je dodnes k vidění v Louvru. Namaloval také malého "Roi de Rome" (římského krále). V roce 1816 je zvolen členem Akademie výtvarných umění, kde zaujímá křeslo v malířské sekci François-André Vincent.
O několik let později jeho žena v depresi spáchá sebevraždu, Prud'hon plný bolesti dokončí své poslední dílo "Une famille malheureuse" (Nešťastná rodina) a vystaví ho. Sám brzy umírá a je pohřben v Paříži.
Mnozí renomovaní umělci obdivovali Prud'honovu malbu "clair-obscur", chiaroscuro, a jeho jemný realismus. Mezi jeho obdivovatele patří Balzac, Baudelaire, Delacroix a mnoho dalších.
Pierre Paul Prud'hon je považován za ukázkový příklad raného francouzského romantismu. Přišel na svět jako sedmé a poslední dítě krejčovského mistra. V 16 letech se stal žákem malíře a sochaře Francoise Devosge. Po ukončení studií se přestěhoval do Paříže, kde nejprve pracoval u rytce a spřátelil se s baronem de Joursanvault, který se stal jeho mecenášem. Naváže také přátelství s "Neúplatným", politikem a revolucionářem Maximilienem de Robespierrem. Navzdory důležitým přátelstvím a péči některých kardinálů se Prud'hon propadá do samoty a melancholie. Má dobrou pověst a vytváří alegorické obrazy, ale jeho náklonnost k Robespierrovi ho donutí opustit francouzské hlavní město. Nyní žije ve Svobodném kraji Burgundsko, kde vytváří portréty a ilustrace pro majitele tiskárny Pierra Didota. Po několika letech se vrací do Paříže a jeho kariéra dostává nový náboj.
V Louvru dostává Prud'hon k dispozici ateliér, kde po dobu jednoho roku maluje obrazy "La sagesse et la vérité descendant sur la terre" (Moudrost a pravda sestupují na zem) a také některé stropy Louvru. Vláda mu přidělí ateliér na Sorbonně a zde ho vyhledá jeho žena Jeanne, kterou si vzal v 19 letech. Aby jí unikl, požádá ředitele muzea o ochranu. V roce 1808 napsal dílo "La justice et la vengeance divine poursuivant le crime" (česky: Spravedlnost a boží pomsta stíhají zločin). V témže roce byl také jmenován rytířem Čestné legie a mohl se tak definitivně rozejít se svou nevrlou manželkou. Brzy se opět spojí se svou žačkou a malířkou neoklasicismu Constance Mayerovou. Pierre je pověřen namalovat portrét císařovny a Napoleonovy manželky Joséphine de Beauharnais, který je dodnes k vidění v Louvru. Namaloval také malého "Roi de Rome" (římského krále). V roce 1816 je zvolen členem Akademie výtvarných umění, kde zaujímá křeslo v malířské sekci François-André Vincent.
O několik let později jeho žena v depresi spáchá sebevraždu, Prud'hon plný bolesti dokončí své poslední dílo "Une famille malheureuse" (Nešťastná rodina) a vystaví ho. Sám brzy umírá a je pohřben v Paříži.
Mnozí renomovaní umělci obdivovali Prud'honovu malbu "clair-obscur", chiaroscuro, a jeho jemný realismus. Mezi jeho obdivovatele patří Balzac, Baudelaire, Delacroix a mnoho dalších.
Stránka 1 / 1