Paul Frenzeny

Ilustrované časopisy jsou v době televize poněkud nemoderní, ale ještě před několika desetiletími byly oknem do širšího světa. To platilo již v 19. století, kdy se fotografie ještě nedaly tisknout ve velkém množství. Dalo by se říci, že Paul Frenzeny byl předchůdcem fotožurnalistů. Necestoval po světě s fotoaparátem, ale se skicákem a tužkou. Frenzeny se narodil ve 40. letech 19. století, pravděpodobně ve Francii. To znamená, že do Ameriky přišel jako přistěhovalec v mladém věku, takže se pro cestování prakticky narodil.

Nejprve se vrhl do dobrodružné služby v armádě mexického císaře Maxmiliána I.. Po porážce a popravě odjel Frenzeny do New Yorku, aby se naučil kreslit a malovat. Jeho výsledky byly zřejmě přesvědčivé, každopádně ho najal nejvýznamnější časopis ve Spojených státech, Harper's Weekly, aby se vydal na tehdy ještě Divoký západ po stopách prvních osadníků a dobrodruhů. Tuto cestu podnikl společně s malířem Julesem Tavernierem. V roce 1873/74 se dostal až do San Francisca. Na své tisíce kilometrů dlouhé cestě oba pečlivě zaznamenávali své dojmy, které se staly podkladem pro detailní a velmi věrné litografie, jež byly následně publikovány v Harper's Weekly. Fascinovaní čtenáři si tak mohli u hřejivého krbu znovu připomenout náročné cesty osadníků a v duchu prožívat jejich dobrodružství.

Zatímco Tavernier se vrátil na východní pobřeží, Frenzeny zůstal na Západě a vášnivě zapisoval na papír své dojmy například z čínské čtvrti v San Francisku. V letech 1874 až 1882 pracoval také pro Frank Leslie's Illustrated Newspaper. Pak ho to zřejmě táhlo zpět do Evropy. Doprovázel Buffalo Billa na jeho turné, při nichž se legendární Divoký západ přenášel do vzdálených koutů starého kontinentu na rodeových show a exhibičních zápasech mezi kovboji a indiány. Další cesty zavedly Frenzenyho až do Guatemaly a Mexika, ale také přes Yukon na dalekém severozápadě Kanady na Sibiř a do Číny.

Frenzeny byl opravdový dobrodruh, který se o své zážitky dělil se světem prostřednictvím spontánních skic a precizně provedených kreseb, které ve velkém počtu otiskoval v časopisech. Jaký by to byl příběh! Po celý život zůstal Frenzeny ilustrátorem a svá pozdější léta strávil jako dopisovatel v Paříži a Londýně, kde v roce 1906 zemřel. Při všech svých cestách však měl stále čas ilustrovat díla světové literatury pro jejich první vydání. Vytvořil tak fascinující obrazy pro Annu Kareninu Lva Tolstého a Knihu džunglí Rudyarda Kiplinga.