Maurice Quentin de La Tour byl francouzský rokokový portrétista. Pracoval především s pastely. Jeho otec byl hudebník a trumpetista a údajně nesouhlasil s volbou povolání svého syna. V 19 letech, kdy odjel do Paříže, se de La Tour již viděl jako malíř. Nějakou dobu studoval na pařížské akademii a u vlámského malíře Spoedeho a brzy začal pracovat samostatně. Seznámil se s francouzskými malíři Louisem Boullognem a Jeanem Restoutem, kteří ho velmi inspirovali. Ital Rosalba Carriera přinesl do Paříže malbu pastelem a de La Tour se tomuto umění věnoval také. Jeho nejstarším známým portrétem byl obraz filozofa Voltaira. Poté namaloval portréty Ludvíka XV., filozofa Jeana-Jacquese Rousseaua a mnoha dalších. V roce 1756 vytvořil portrét manželky Ludvíka XV. madame Pompadour v životní velikosti. Jeho portrét holandské spisovatelky Isabelle de Charrière je nyní uložen v Musée d'art et d'histoire v Ženevě a portrét matematika a fyzika Jeana-Baptisty le Ronda d'Alemberta je součástí sbírek Louvru. "Kníže malířů pastelů" se stal jedním z nejoblíbenějších dvorních malířů a později dokonce dvorním malířem francouzského krále. Tuto profesi vykonával více než 20 let.
V roce 1737 vystavil na pařížském Salonu portrét "Madame Boucher" a autoportrét, v následujících desetiletích pak sérii 150 portrétů. V témže roce byl přijat na Královskou akademii malířství a sochařství a poprvé se mu dostalo pozornosti francouzského dvora. De La Tour je svými zákazníky, které přijímal ve svém ateliéru v Louvru, popisován jako dobromyslný, inteligentní a okouzlující umělec, který uměl být i velmi výstřední. Na svých autoportrétech se také usmívá, zatímco většinou na nich pózuje. Jeho žákem byl mimo jiné malíř Joseph Ducreux (jeden z jeho obrazů se nedávno stal internetovým meme), portrétista Joseph Boze a klasicistní malířka Adelaide Labille-Guiard.
De La Tour dokázal na svých zakázkách hodně vydělat. Ve svém rodném městě Saint-Quentin založil školu kreslení, kterou věnoval chudým a stárnoucím umělcům a řemeslníkům. Působil také jako mecenáš a poradce Královské akademie malířství a sochařství. Ve věku 80 let odešel na odpočinek do svého rodného města, kvůli duševní nemoci se o něj staral jeho bratr. O několik let později zemřel. Mnoho jeho pastelů se dodnes nachází v jeho rodném domě v Muzeu Antoina Lécuyera a další obrazy jsou uloženy v Louvru. Francouzská národní banka tiskla jeho portrét jako pamětní značku na bankovce v hodnotě 50 franků od roku 1976 do roku 1992.
Maurice Quentin de La Tour byl francouzský rokokový portrétista. Pracoval především s pastely. Jeho otec byl hudebník a trumpetista a údajně nesouhlasil s volbou povolání svého syna. V 19 letech, kdy odjel do Paříže, se de La Tour již viděl jako malíř. Nějakou dobu studoval na pařížské akademii a u vlámského malíře Spoedeho a brzy začal pracovat samostatně. Seznámil se s francouzskými malíři Louisem Boullognem a Jeanem Restoutem, kteří ho velmi inspirovali. Ital Rosalba Carriera přinesl do Paříže malbu pastelem a de La Tour se tomuto umění věnoval také. Jeho nejstarším známým portrétem byl obraz filozofa Voltaira. Poté namaloval portréty Ludvíka XV., filozofa Jeana-Jacquese Rousseaua a mnoha dalších. V roce 1756 vytvořil portrét manželky Ludvíka XV. madame Pompadour v životní velikosti. Jeho portrét holandské spisovatelky Isabelle de Charrière je nyní uložen v Musée d'art et d'histoire v Ženevě a portrét matematika a fyzika Jeana-Baptisty le Ronda d'Alemberta je součástí sbírek Louvru. "Kníže malířů pastelů" se stal jedním z nejoblíbenějších dvorních malířů a později dokonce dvorním malířem francouzského krále. Tuto profesi vykonával více než 20 let.
V roce 1737 vystavil na pařížském Salonu portrét "Madame Boucher" a autoportrét, v následujících desetiletích pak sérii 150 portrétů. V témže roce byl přijat na Královskou akademii malířství a sochařství a poprvé se mu dostalo pozornosti francouzského dvora. De La Tour je svými zákazníky, které přijímal ve svém ateliéru v Louvru, popisován jako dobromyslný, inteligentní a okouzlující umělec, který uměl být i velmi výstřední. Na svých autoportrétech se také usmívá, zatímco většinou na nich pózuje. Jeho žákem byl mimo jiné malíř Joseph Ducreux (jeden z jeho obrazů se nedávno stal internetovým meme), portrétista Joseph Boze a klasicistní malířka Adelaide Labille-Guiard.
De La Tour dokázal na svých zakázkách hodně vydělat. Ve svém rodném městě Saint-Quentin založil školu kreslení, kterou věnoval chudým a stárnoucím umělcům a řemeslníkům. Působil také jako mecenáš a poradce Královské akademie malířství a sochařství. Ve věku 80 let odešel na odpočinek do svého rodného města, kvůli duševní nemoci se o něj staral jeho bratr. O několik let později zemřel. Mnoho jeho pastelů se dodnes nachází v jeho rodném domě v Muzeu Antoina Lécuyera a další obrazy jsou uloženy v Louvru. Francouzská národní banka tiskla jeho portrét jako pamětní značku na bankovce v hodnotě 50 franků od roku 1976 do roku 1992.
Stránka 1 / 2