Jean Louis Tocqué se narodil 19. listopadu 1696 v centru Paříže a již v raném věku se nadchl pro uměleckou tvorbu. Po ztrátě otce, který rovněž našel svůj výrazový prostředek v malířství, nastal pro mladého Tocquého v pouhých čtrnácti letech zlom. Život a umění samy psaly příběh plný složitostí a nuancí, který od této chvíle spočíval v rukou uznávaného umělce Jean Marc Nattier. Od té chvíle Tocqué s hlubokým nasazením zdobil svá plátna, formován a veden mistrovskou rukou Nattiera a dalších talentovaných mentorů, jako byli Nicolas Bertin a Hyacinthe Rigaud. Umělecké tisky z tohoto období jsou dodnes svědectvím pečlivého pěstování jeho řemesla a vzkvétajícího lesku vyjádřeného v jeho dílech.
Kaleidoskop zářivých barev a vytříbených tahů štětce, Tocquéova kariéra začala v důvěrné pracovně Jeana-Marca Nattiera. Právě zde rozvinul svůj osobitý styl, ovlivněný jak Hyacintem Rigaudem, tak Nicolas de Largillierre, další zářnou postavou francouzské malířské scény. Tocquéův první velký projekt, portrét francouzského krále Ludvíka XV, byl darem jeho pradědečkovi Ludvíku XIV, který byl rovněž francouzským králem. Každý tah štětcem, každá barevná skvrna na plátně byla součástí většího celku, který vyjadřoval bohatství a jedinečnost lidské duše. Jeho díla, více než padesát portrétů, těšila oko diváka na výstavách Salonu, oficiální umělecké výstavě pařížské Akademie krásných umění, v letech 1737-1759.
Od roku 1757 to umělce táhlo do dalekých krajin. Na pozvání carevny Alžběty Petrovny strávil dva roky v Ruském impériu, kde vytvořil její slavnostní portrét, ohromující mistrovské dílo, které dnes hrdě zdobí sbírky petrohradské Ermitáže. S rokem 1760 následovala jeho cesta do Dánska, kde nejenže přetvořil královskou rodinu v propracované portréty, ale také předával svou moudrost a zkušenosti na Královské dánské akademii výtvarných umění v Kodani. Ať už ho však jeho cesty zavedly kamkoli, Tocqué vždy dokázal rozzářit oči diváků - ať už prostřednictvím svých obrazů, nebo uměleckých grafik, které ctí jeho jedinečný styl a působivou zručnost. Až do konce svého života 10. února 1772 v Paříži se Tocqué věnoval své vášni a zanechal po sobě uměleckou krajinu plnou detailů a hloubky, která zůstává dodnes nepřekonána.
Jean Louis Tocqué se narodil 19. listopadu 1696 v centru Paříže a již v raném věku se nadchl pro uměleckou tvorbu. Po ztrátě otce, který rovněž našel svůj výrazový prostředek v malířství, nastal pro mladého Tocquého v pouhých čtrnácti letech zlom. Život a umění samy psaly příběh plný složitostí a nuancí, který od této chvíle spočíval v rukou uznávaného umělce Jean Marc Nattier. Od té chvíle Tocqué s hlubokým nasazením zdobil svá plátna, formován a veden mistrovskou rukou Nattiera a dalších talentovaných mentorů, jako byli Nicolas Bertin a Hyacinthe Rigaud. Umělecké tisky z tohoto období jsou dodnes svědectvím pečlivého pěstování jeho řemesla a vzkvétajícího lesku vyjádřeného v jeho dílech.
Kaleidoskop zářivých barev a vytříbených tahů štětce, Tocquéova kariéra začala v důvěrné pracovně Jeana-Marca Nattiera. Právě zde rozvinul svůj osobitý styl, ovlivněný jak Hyacintem Rigaudem, tak Nicolas de Largillierre, další zářnou postavou francouzské malířské scény. Tocquéův první velký projekt, portrét francouzského krále Ludvíka XV, byl darem jeho pradědečkovi Ludvíku XIV, který byl rovněž francouzským králem. Každý tah štětcem, každá barevná skvrna na plátně byla součástí většího celku, který vyjadřoval bohatství a jedinečnost lidské duše. Jeho díla, více než padesát portrétů, těšila oko diváka na výstavách Salonu, oficiální umělecké výstavě pařížské Akademie krásných umění, v letech 1737-1759.
Od roku 1757 to umělce táhlo do dalekých krajin. Na pozvání carevny Alžběty Petrovny strávil dva roky v Ruském impériu, kde vytvořil její slavnostní portrét, ohromující mistrovské dílo, které dnes hrdě zdobí sbírky petrohradské Ermitáže. S rokem 1760 následovala jeho cesta do Dánska, kde nejenže přetvořil královskou rodinu v propracované portréty, ale také předával svou moudrost a zkušenosti na Královské dánské akademii výtvarných umění v Kodani. Ať už ho však jeho cesty zavedly kamkoli, Tocqué vždy dokázal rozzářit oči diváků - ať už prostřednictvím svých obrazů, nebo uměleckých grafik, které ctí jeho jedinečný styl a působivou zručnost. Až do konce svého života 10. února 1772 v Paříži se Tocqué věnoval své vášni a zanechal po sobě uměleckou krajinu plnou detailů a hloubky, která zůstává dodnes nepřekonána.
Stránka 1 / 1