Britská malířka Lady Butlerová se narodila jako Elizabeth Southerden Thompsonová ve Švýcarsku. Většinu dětství však strávila v Itálii, kde pravděpodobně v 16 letech zahájila své umělecké vzdělávání. O čtyři roky později se rodina přestěhovala do Londýna, kde studovala na Female School of Art. Zde se mimo jiné setkala s kritikem Johnem Ruskinem a malířem sirem John Everett Millais. Ruskin byl obdivovatelem jejího díla. Butler ho donutil připustit, že i ženy umí malovat. Po třech letech se lady Butlerová s rodinou vrátila do Itálie a usadila se ve Florencii. Byla přijata na Accademia de Belle Arti a pracovala pod vedením italského umělce Guiseppe Bellucciho.
Na počátku své kariéry malovala Butlerová převážně náboženské náměty. To se změnilo v 70. letech, kdy se přestěhovala do Paříže. Seznámila se s prací vojenských umělců Jean Louis Ernest Meissonier a Jean Baptiste Edouard Detaille. Ačkoli sama v té době neměla k armádě žádný vztah, začalo ji toto téma fascinovat. Měla pocit, že tento žánr je v její rodné Británii nedostatečně zastoupen. Od té doby malovala téměř výhradně vojenské scény. Na rozdíl od jiných umělců se však Butler nesoustředil na zobrazování bitevních scén nebo činů jednotlivých důstojníků. Její díla se zabývala spíše obyčejnými vojáky, jejich odvahou, ale i vyčerpáním a zoufalstvím. Často byli muži zobrazeni buď krátce před začátkem, nebo na konci bitvy. Butlerová se ve svých obrazech většinou vyhýbala přímým bitevním scénám i zobrazování nepřátelských vojáků. To se tehdejším Britům líbilo a bylo to zcela podle vkusu vzmáhajícího se vlastenectví v britském impériu. Nadšení pro její obrazy bylo částečně způsobeno jejím talentem a novým způsobem zobrazování. Důležitou roli však hrála i skutečnost, že se jednalo o mladou a velmi atraktivní ženu. Vůbec totiž neodpovídala tehdejšímu typickému obrazu vojenského malíře.
Některá z jejích nejslavnějších děl "Missing" nebo "The Roll Call" byla vystavena v Královské akademii. Jako první ženské přidružené člence Královské akademie jí však bylo přijetí odepřeno, kromě dvou spoluzakladatelek Mary Moser a Angelica Kauffmann. V 31 letech se provdala za významného generálporučíka sira Williama Francise Butlera a dostala jméno lady Butlerová, Elizabeth Southerdenová. Svého manžela doprovázela mimo jiné do Egypta a Palestiny, kde pokračovala v malování a psaní knih. Manželé měli šest dětí. Když její manžel odešel z armády, přestěhovala se rodina do Irska. Lady Butlerová pokračovala v malování vojenských scén až do konce svého života, i když pod vlivem svého manžela začala pochybovat o ideologii koloniálního impéria.
Britská malířka Lady Butlerová se narodila jako Elizabeth Southerden Thompsonová ve Švýcarsku. Většinu dětství však strávila v Itálii, kde pravděpodobně v 16 letech zahájila své umělecké vzdělávání. O čtyři roky později se rodina přestěhovala do Londýna, kde studovala na Female School of Art. Zde se mimo jiné setkala s kritikem Johnem Ruskinem a malířem sirem John Everett Millais. Ruskin byl obdivovatelem jejího díla. Butler ho donutil připustit, že i ženy umí malovat. Po třech letech se lady Butlerová s rodinou vrátila do Itálie a usadila se ve Florencii. Byla přijata na Accademia de Belle Arti a pracovala pod vedením italského umělce Guiseppe Bellucciho.
Na počátku své kariéry malovala Butlerová převážně náboženské náměty. To se změnilo v 70. letech, kdy se přestěhovala do Paříže. Seznámila se s prací vojenských umělců Jean Louis Ernest Meissonier a Jean Baptiste Edouard Detaille. Ačkoli sama v té době neměla k armádě žádný vztah, začalo ji toto téma fascinovat. Měla pocit, že tento žánr je v její rodné Británii nedostatečně zastoupen. Od té doby malovala téměř výhradně vojenské scény. Na rozdíl od jiných umělců se však Butler nesoustředil na zobrazování bitevních scén nebo činů jednotlivých důstojníků. Její díla se zabývala spíše obyčejnými vojáky, jejich odvahou, ale i vyčerpáním a zoufalstvím. Často byli muži zobrazeni buď krátce před začátkem, nebo na konci bitvy. Butlerová se ve svých obrazech většinou vyhýbala přímým bitevním scénám i zobrazování nepřátelských vojáků. To se tehdejším Britům líbilo a bylo to zcela podle vkusu vzmáhajícího se vlastenectví v britském impériu. Nadšení pro její obrazy bylo částečně způsobeno jejím talentem a novým způsobem zobrazování. Důležitou roli však hrála i skutečnost, že se jednalo o mladou a velmi atraktivní ženu. Vůbec totiž neodpovídala tehdejšímu typickému obrazu vojenského malíře.
Některá z jejích nejslavnějších děl "Missing" nebo "The Roll Call" byla vystavena v Královské akademii. Jako první ženské přidružené člence Královské akademie jí však bylo přijetí odepřeno, kromě dvou spoluzakladatelek Mary Moser a Angelica Kauffmann. V 31 letech se provdala za významného generálporučíka sira Williama Francise Butlera a dostala jméno lady Butlerová, Elizabeth Southerdenová. Svého manžela doprovázela mimo jiné do Egypta a Palestiny, kde pokračovala v malování a psaní knih. Manželé měli šest dětí. Když její manžel odešel z armády, přestěhovala se rodina do Irska. Lady Butlerová pokračovala v malování vojenských scén až do konce svého života, i když pod vlivem svého manžela začala pochybovat o ideologii koloniálního impéria.
Stránka 1 / 1