Světlo moře je jako kouzlo. Pobřeží, na němž se odehrává hra oblohy a moře, přitahovalo celé generace umělců. Britská malířka Jennifer Wrightová je fascinována hrou světla na moři a v Salcombe našla svůj osobní zdroj inspirace. Na jihu Velké Británie malířka pracuje s výhledem na kanál La Manche a prožívá svou vášeň pro plachtění. Přechod světla v barvu a rychlé změny na obloze umělkyni uchvacují. Okamžiky, které prožívá, popisuje jako nepřeberné množství emocí od čirého štěstí až po hrůzu z ohrožení. Jennifer Wrightová nejraději maluje venku. Venku může intenzivně vnímat přírodní živly. Užívá si rychlé změny světla a těší se z jedinečnosti okamžiků. Pro rekreaci a rozpracování v ateliéru autorka čerpá z fotografií, které pořizuje během malování.
Kam až paměť autorky sahá, malování a tvorba hrály v jejím životě důležitou roli. Když jí bylo pouhých osm let, získala Jennifer své první ocenění za kresbu od Královské kreslířské společnosti. Volba uměleckého vzdělání byla pro Jennifer Wrightovou logickým krokem. V 60. letech studovala v Londýně a univerzitu opustila s diplomem z grafického designu. V prvních letech svého profesního života pracovala Jennifer Wrightová jako ilustrátorka a grafická designérka. Malba hrála v této fázi i nadále důležitou, i když podřadnou roli. Jennifer vystavovala svá díla na mnoha výstavách. Kromě plachtění se umělkyně věnuje jezdeckému sportu. Tématu, kterému se malířka věnuje i na svých vyobrazeních a věnuje mu velkou pozornost. Po dvaceti letech od svého školení se Jennifer Wrightová rozhodla pro krok, kdy se jako profesionální umělkyně věnuje výhradně malbě.
Jennifer Wrightová popisuje svůj malířský styl jako realistický impresionismus. V posledních letech se autorka začala zajímat o abstraktní zátiší. Tuto fázi popisuje jako cestu, která jí pomohla najít novou perspektivu pro její umění. Rozdíly mezi mořskými krajinami a motivy koní, které v její tvorbě převažují, a abstrakcí objektů jsou velké. Nastoupení zcela nové cesty změnilo Jennifer představy o kompozici a barvách a dalo jí nové impulsy. Malířka ráda pracuje s redukovanou paletou. Chce umožnit oku soustředit se na předmět a kompozici. Jennifer má pocit, že když má k dispozici velký výběr barev, soustředí se výhradně na barvu. Na paletě pak namaluje jen tři barvy a barvy smíchá. Metoda, která ji často odrazuje, protože ji vždy provází strach, že určitou barvu nedokáže namíchat podruhé.
Světlo moře je jako kouzlo. Pobřeží, na němž se odehrává hra oblohy a moře, přitahovalo celé generace umělců. Britská malířka Jennifer Wrightová je fascinována hrou světla na moři a v Salcombe našla svůj osobní zdroj inspirace. Na jihu Velké Británie malířka pracuje s výhledem na kanál La Manche a prožívá svou vášeň pro plachtění. Přechod světla v barvu a rychlé změny na obloze umělkyni uchvacují. Okamžiky, které prožívá, popisuje jako nepřeberné množství emocí od čirého štěstí až po hrůzu z ohrožení. Jennifer Wrightová nejraději maluje venku. Venku může intenzivně vnímat přírodní živly. Užívá si rychlé změny světla a těší se z jedinečnosti okamžiků. Pro rekreaci a rozpracování v ateliéru autorka čerpá z fotografií, které pořizuje během malování.
Kam až paměť autorky sahá, malování a tvorba hrály v jejím životě důležitou roli. Když jí bylo pouhých osm let, získala Jennifer své první ocenění za kresbu od Královské kreslířské společnosti. Volba uměleckého vzdělání byla pro Jennifer Wrightovou logickým krokem. V 60. letech studovala v Londýně a univerzitu opustila s diplomem z grafického designu. V prvních letech svého profesního života pracovala Jennifer Wrightová jako ilustrátorka a grafická designérka. Malba hrála v této fázi i nadále důležitou, i když podřadnou roli. Jennifer vystavovala svá díla na mnoha výstavách. Kromě plachtění se umělkyně věnuje jezdeckému sportu. Tématu, kterému se malířka věnuje i na svých vyobrazeních a věnuje mu velkou pozornost. Po dvaceti letech od svého školení se Jennifer Wrightová rozhodla pro krok, kdy se jako profesionální umělkyně věnuje výhradně malbě.
Jennifer Wrightová popisuje svůj malířský styl jako realistický impresionismus. V posledních letech se autorka začala zajímat o abstraktní zátiší. Tuto fázi popisuje jako cestu, která jí pomohla najít novou perspektivu pro její umění. Rozdíly mezi mořskými krajinami a motivy koní, které v její tvorbě převažují, a abstrakcí objektů jsou velké. Nastoupení zcela nové cesty změnilo Jennifer představy o kompozici a barvách a dalo jí nové impulsy. Malířka ráda pracuje s redukovanou paletou. Chce umožnit oku soustředit se na předmět a kompozici. Jennifer má pocit, že když má k dispozici velký výběr barev, soustředí se výhradně na barvu. Na paletě pak namaluje jen tři barvy a barvy smíchá. Metoda, která ji často odrazuje, protože ji vždy provází strach, že určitou barvu nedokáže namíchat podruhé.
Stránka 1 / 1