Někdy se stane, že je třeba přepsat historii. V případě švédské malířky Hilmy af Klint jde především o dějiny umění abstraktní malby. Teprve v osmdesátých letech si umělecký svět uvědomil, že to nebyl Wassily Kandinsky, kdo namaloval první abstraktní obraz, ale af Klint, který tak učinil několik let před ním. Stejně tak již na počátku 20. století vytvořila velkoformátové obrazy v jasných barvách, které popový umělec Andy Warhol vytvořil až o padesát let později. Kromě toho je považována za průkopnici mystického umění. Osud Hilmy af Klint opět odhaluje mužský vliv dějin umění.
Hilma af Klint vyrůstala v bohaté aristokratické rodině. Její otec, námořní důstojník, podporoval její malířský talent již v raném věku a umožnil jí studovat na Královské akademii svobodných umění ve Stockholmu. V souladu se svým vzděláním zpočátku vytvářela konvenční krajinomalby a portréty. Kromě malování projevovala af Klintová v dospívání duchovní a teologický zájem, který se ještě prohloubil po brzké smrti její sestry. Účastnila se seancí, působila jako médium a vstoupila do teosofické společnosti Rudolfa Steinera, což v tehdejších kruzích umělců a intelektuálů nebylo nic neobvyklého.
Malířce bylo kolem čtyřiceti let, když se na počátku 20. století odpoutala od svého konzervativního, naturalistického způsobu malby a nechala se inspirovat spiritualistickými zážitky ve svých nových dílech. Poznamenala: "Potřebovala jsem odvahu. A našel jsem ji díky vlivu duchovního světa, který mi dal vzácné a úžasné pokyny." Byla přesvědčená, že obrazy byly namalovány přímo skrze ni. Byla to také doba, kdy vývoj teorie relativity a kvantové fyziky otřásl lidskou představou o realitě. Tyto nové poznatky pronikly i do tvorby af Klintové, jak je patrné z názvu její série "Atom". Duchovní, neviditelný svět se měl stát viditelným v jejích obrazech.
Autor si byl jistě vědom výbušné síly obrazů. Moderní díla nevystavovala a nařídila, aby byla veřejně vystavena až dvacet let po její smrti, protože předpokládala, že současníci nebudou schopni pochopit plný význam jejího díla. Její hodnocení se potvrdilo v tom, že její dílo bude náležitě doceněno až v 21. století. Hilma af Klint byla nejen umělecky osamělá, ale nezdálo se, že by ji to činilo nešťastnou. Do jednoho ze svých četných zápisníků si zapsala: "Mám v sobě takovou sílu, že musím jít kupředu. Manželství a rodinné štěstí nejsou pro mě jako stvořené." V roce 1944 zemřela na následky dopravní nehody s tramvají.
Někdy se stane, že je třeba přepsat historii. V případě švédské malířky Hilmy af Klint jde především o dějiny umění abstraktní malby. Teprve v osmdesátých letech si umělecký svět uvědomil, že to nebyl Wassily Kandinsky, kdo namaloval první abstraktní obraz, ale af Klint, který tak učinil několik let před ním. Stejně tak již na počátku 20. století vytvořila velkoformátové obrazy v jasných barvách, které popový umělec Andy Warhol vytvořil až o padesát let později. Kromě toho je považována za průkopnici mystického umění. Osud Hilmy af Klint opět odhaluje mužský vliv dějin umění.
Hilma af Klint vyrůstala v bohaté aristokratické rodině. Její otec, námořní důstojník, podporoval její malířský talent již v raném věku a umožnil jí studovat na Královské akademii svobodných umění ve Stockholmu. V souladu se svým vzděláním zpočátku vytvářela konvenční krajinomalby a portréty. Kromě malování projevovala af Klintová v dospívání duchovní a teologický zájem, který se ještě prohloubil po brzké smrti její sestry. Účastnila se seancí, působila jako médium a vstoupila do teosofické společnosti Rudolfa Steinera, což v tehdejších kruzích umělců a intelektuálů nebylo nic neobvyklého.
Malířce bylo kolem čtyřiceti let, když se na počátku 20. století odpoutala od svého konzervativního, naturalistického způsobu malby a nechala se inspirovat spiritualistickými zážitky ve svých nových dílech. Poznamenala: "Potřebovala jsem odvahu. A našel jsem ji díky vlivu duchovního světa, který mi dal vzácné a úžasné pokyny." Byla přesvědčená, že obrazy byly namalovány přímo skrze ni. Byla to také doba, kdy vývoj teorie relativity a kvantové fyziky otřásl lidskou představou o realitě. Tyto nové poznatky pronikly i do tvorby af Klintové, jak je patrné z názvu její série "Atom". Duchovní, neviditelný svět se měl stát viditelným v jejích obrazech.
Autor si byl jistě vědom výbušné síly obrazů. Moderní díla nevystavovala a nařídila, aby byla veřejně vystavena až dvacet let po její smrti, protože předpokládala, že současníci nebudou schopni pochopit plný význam jejího díla. Její hodnocení se potvrdilo v tom, že její dílo bude náležitě doceněno až v 21. století. Hilma af Klint byla nejen umělecky osamělá, ale nezdálo se, že by ji to činilo nešťastnou. Do jednoho ze svých četných zápisníků si zapsala: "Mám v sobě takovou sílu, že musím jít kupředu. Manželství a rodinné štěstí nejsou pro mě jako stvořené." V roce 1944 zemřela na následky dopravní nehody s tramvají.
Stránka 1 / 1