Jeho žák Paolo Pino kdysi naříkal a litoval, že se k Giovannimu Girolamovi Savoldovi osud zachoval macešsky a nespravedlivě. Jeho učiteli se nikdy nedostalo takové úcty a pozornosti od současníků, jakou by si on a jeho dílo zasloužili. To se již dávno změnilo. Andrea Bayer, zástupce ředitele pro sbírky a správu Metropolitního muzea v New Yorku, například označil Savoldovo dílo "Matouš a anděl" za jednu z nejdojemnějších nočních scén italského renesančního malířství.
Giovanni Girolamo Savoldo se do dějin umění zapsal také jako Girolamo da Brescia. Přesné datum jeho narození - narodil se někdy kolem roku 1480 - je totiž známo jen velmi málo, víme však, že tento italský malíř pocházel z Brescie. Na některých svých signovaných dílech se umělec označoval jako "de Brisia" nebo "Brixciensis", což naznačuje, že pocházel z druhého největšího města Lombardie. Jak jeho životní cesta pokračovala dál, je neznámé. Mnohé však nasvědčuje tomu, že se svému řemeslu učil od různých malířů a cestoval přitom po celé severní Itálii. Existují například doklady o tom, že se učil u Alessandra Araldiho v Parmě. V té době však mladý Giovanni pravděpodobně ještě neměl zcela jasno o svém povolání. V každém případě se také zapsal do "Sdružení lékařů a lékárníků" ve Florencii. Naštěstí pro svět umění se však rozhodl pro dráhu malíře. Toto rozhodnutí mu rychle přineslo umělecký i finanční úspěch. Je doloženo, že na objednávku dvora Alfonse I. d'Este vytvořil několik děl, za která mu bylo zaplaceno. Tímto důležitým odkazem položil základ pro další zakázky. Byl například povolán do Trevisa, aby dokončil obraz, který začal malovat benátský malíř Fra Marco Pensaben pro hlavní oltář dominikánského kostela San Nicolò. Mohl také pracovat pro mecenáše Francesca Giglia a Andreu Odoniho. A benátský patricij Pietro di Gianruggero Contarini si Giovanniho Girolama Savolda vážil natolik, že ve své závěti stanovil, že Giovanni má vyzdobit kapli v dnes již neexistujícím kostele Santi Apostoli čtyřmi díly. Téma: "Útěk do Egypta", podle jediného vyprávění o Ježíšově dětství, které je zachyceno v Matoušově evangeliu.
Je zde několik biblických výjevů, Madon a obrazů svatých od Savolda. Známé je jeho Klanění pastýřů, které existuje ve dvou verzích. Mezi nejslavnější umělcova díla však bezpochyby patří portrét "Mladík s flétnou" a "Portrét muže v brnění". Ten dnes visí v pařížském Louvru a stále představuje záhadu. Nebylo zjištěno, zda se jedná o portrét Gastona de Foix, nebo o Savoldův autoportrét. V každém případě zaujme virtuózní, iluzionistickou hrou stínů a světla, kterou ještě umocňují reflexní efekty brnění.
Jeho žák Paolo Pino kdysi naříkal a litoval, že se k Giovannimu Girolamovi Savoldovi osud zachoval macešsky a nespravedlivě. Jeho učiteli se nikdy nedostalo takové úcty a pozornosti od současníků, jakou by si on a jeho dílo zasloužili. To se již dávno změnilo. Andrea Bayer, zástupce ředitele pro sbírky a správu Metropolitního muzea v New Yorku, například označil Savoldovo dílo "Matouš a anděl" za jednu z nejdojemnějších nočních scén italského renesančního malířství.
Giovanni Girolamo Savoldo se do dějin umění zapsal také jako Girolamo da Brescia. Přesné datum jeho narození - narodil se někdy kolem roku 1480 - je totiž známo jen velmi málo, víme však, že tento italský malíř pocházel z Brescie. Na některých svých signovaných dílech se umělec označoval jako "de Brisia" nebo "Brixciensis", což naznačuje, že pocházel z druhého největšího města Lombardie. Jak jeho životní cesta pokračovala dál, je neznámé. Mnohé však nasvědčuje tomu, že se svému řemeslu učil od různých malířů a cestoval přitom po celé severní Itálii. Existují například doklady o tom, že se učil u Alessandra Araldiho v Parmě. V té době však mladý Giovanni pravděpodobně ještě neměl zcela jasno o svém povolání. V každém případě se také zapsal do "Sdružení lékařů a lékárníků" ve Florencii. Naštěstí pro svět umění se však rozhodl pro dráhu malíře. Toto rozhodnutí mu rychle přineslo umělecký i finanční úspěch. Je doloženo, že na objednávku dvora Alfonse I. d'Este vytvořil několik děl, za která mu bylo zaplaceno. Tímto důležitým odkazem položil základ pro další zakázky. Byl například povolán do Trevisa, aby dokončil obraz, který začal malovat benátský malíř Fra Marco Pensaben pro hlavní oltář dominikánského kostela San Nicolò. Mohl také pracovat pro mecenáše Francesca Giglia a Andreu Odoniho. A benátský patricij Pietro di Gianruggero Contarini si Giovanniho Girolama Savolda vážil natolik, že ve své závěti stanovil, že Giovanni má vyzdobit kapli v dnes již neexistujícím kostele Santi Apostoli čtyřmi díly. Téma: "Útěk do Egypta", podle jediného vyprávění o Ježíšově dětství, které je zachyceno v Matoušově evangeliu.
Je zde několik biblických výjevů, Madon a obrazů svatých od Savolda. Známé je jeho Klanění pastýřů, které existuje ve dvou verzích. Mezi nejslavnější umělcova díla však bezpochyby patří portrét "Mladík s flétnou" a "Portrét muže v brnění". Ten dnes visí v pařížském Louvru a stále představuje záhadu. Nebylo zjištěno, zda se jedná o portrét Gastona de Foix, nebo o Savoldův autoportrét. V každém případě zaujme virtuózní, iluzionistickou hrou stínů a světla, kterou ještě umocňují reflexní efekty brnění.
Stránka 1 / 1