Život francouzského malíře Georgese Valmiera byl nekonečnou cestou napříč uměleckým vyjádřením. Už v mládí v něm plameny umění zažehly neuhasitelný oheň. Díky uměleckému objevu kubismu se Valmier prosadil jako všestranný umělec, jehož schopnosti sahaly daleko za hranice malířství. Divadelní jeviště a baletní sály osvětlovaly jeho kulisy a kostýmy, navrhoval i koberce a další předměty denní potřeby. Jeho umělecká tvorba byla vždy inspirována hudbou, z níž přenášel harmonie a rytmy do světa barev a forem, přičemž veřejně uváděl díla velkých skladatelů, jako byli Debussy, Ravel a Fauré.
Valmierova cesta k uměleckému mistrovství začala na Académie Humbert v roce 1905, než o dva roky později začal studovat na prestižní École des Beaux-Arts de Paris. Během této doby vytvořil velké množství portrétů, zátiší a krajin ovlivněných kubismem, který byl v té době revoluční. Výstava na Salon d'Automne, kde se setkal s ranými kubistickými díly Georgese Braqua a Paul Cézanne, mu otevřela nové zdroje inspirace. Jeho díla odrážejí fascinující prizmatické rozčlenění obrazového motivu, které diváka přenáší do světa geometrické složitosti. V roce 1913 proběhla první prezentace jeho děl na Salonu nezávislých, kde se veřejnost mohla pokochat uměleckými tisky jeho děl.
První světová válka zanechala na Valmierovi také hluboké stopy. Během své vojenské služby zaznamenal otřesné zážitky ve svých "Carnets de guerre" (Válečných zápiscích). Po válce se vrátil do Paříže a seznámil se s Léoncem Rosenbergem, obchodníkem, který byl Valmierovým uměním nadšen a přijal ho na zakázku. V následujících letech se konala řada výstav a vycházely publikace a Valmier se dále umělecky rozvíjel. Začal intenzivněji zkoumat jednotlivé motivy, vytvářel různé kvaše a koláže. Od roku 1922 začal do své tvorby opět zapojovat kubistické prvky a rozvíjel harmonické geometrické kompozice s intenzivními barvami.
S rokem 1928 došlo ve Valmierově uměleckém projevu k opětovné změně. Dříve převládající rovné linie ustoupily zakřiveným, téměř organicky působícím formám. Ke konci roku 1930 se Valmier konečně zcela obrátil k abstraktní malbě, což se projevilo již v jeho dřívějších dílech. Navzdory své příliš brzké smrti v roce 1937 po sobě Valmier zanechal působivý umělecký odkaz. Naše umělecké tisky, vytvořené s maximální péčí a důrazem na detail, nabízejí možnost nechat tento odkaz žít dál a zpřístupnit jej každému milovníkovi umění.
Život francouzského malíře Georgese Valmiera byl nekonečnou cestou napříč uměleckým vyjádřením. Už v mládí v něm plameny umění zažehly neuhasitelný oheň. Díky uměleckému objevu kubismu se Valmier prosadil jako všestranný umělec, jehož schopnosti sahaly daleko za hranice malířství. Divadelní jeviště a baletní sály osvětlovaly jeho kulisy a kostýmy, navrhoval i koberce a další předměty denní potřeby. Jeho umělecká tvorba byla vždy inspirována hudbou, z níž přenášel harmonie a rytmy do světa barev a forem, přičemž veřejně uváděl díla velkých skladatelů, jako byli Debussy, Ravel a Fauré.
Valmierova cesta k uměleckému mistrovství začala na Académie Humbert v roce 1905, než o dva roky později začal studovat na prestižní École des Beaux-Arts de Paris. Během této doby vytvořil velké množství portrétů, zátiší a krajin ovlivněných kubismem, který byl v té době revoluční. Výstava na Salon d'Automne, kde se setkal s ranými kubistickými díly Georgese Braqua a Paul Cézanne, mu otevřela nové zdroje inspirace. Jeho díla odrážejí fascinující prizmatické rozčlenění obrazového motivu, které diváka přenáší do světa geometrické složitosti. V roce 1913 proběhla první prezentace jeho děl na Salonu nezávislých, kde se veřejnost mohla pokochat uměleckými tisky jeho děl.
První světová válka zanechala na Valmierovi také hluboké stopy. Během své vojenské služby zaznamenal otřesné zážitky ve svých "Carnets de guerre" (Válečných zápiscích). Po válce se vrátil do Paříže a seznámil se s Léoncem Rosenbergem, obchodníkem, který byl Valmierovým uměním nadšen a přijal ho na zakázku. V následujících letech se konala řada výstav a vycházely publikace a Valmier se dále umělecky rozvíjel. Začal intenzivněji zkoumat jednotlivé motivy, vytvářel různé kvaše a koláže. Od roku 1922 začal do své tvorby opět zapojovat kubistické prvky a rozvíjel harmonické geometrické kompozice s intenzivními barvami.
S rokem 1928 došlo ve Valmierově uměleckém projevu k opětovné změně. Dříve převládající rovné linie ustoupily zakřiveným, téměř organicky působícím formám. Ke konci roku 1930 se Valmier konečně zcela obrátil k abstraktní malbě, což se projevilo již v jeho dřívějších dílech. Navzdory své příliš brzké smrti v roce 1937 po sobě Valmier zanechal působivý umělecký odkaz. Naše umělecké tisky, vytvořené s maximální péčí a důrazem na detail, nabízejí možnost nechat tento odkaz žít dál a zpřístupnit jej každému milovníkovi umění.
Stránka 1 / 1