George Elgar Hicks byl druhým synem bohatého soudce. Jeho rodina žila v městečku Lymington v hrabství Hampshire. Jeho rodiče si přáli, aby chlapec studoval medicínu, a tak začal studovat, ale brzy zjistil, že nemá velký zájem o to, aby se jednou věnoval lékařskému povolání. Spíše ho přitahovalo umění a zajímal se zejména o malířství. Proto ve svých 19 letech přestoupil na uměleckou školu v Blomsbury a o rok později na Královskou akademii umění v Londýně. Zpočátku však byla jeho práce průměrná a sám Hicks ji označil za "malou a nedůležitou". Ve svých třiadvaceti letech se George Hicks oženil se svou láskou z dětství Marií Harrisovou. Manželé měli v rychlém sledu osm dětí, což byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč umělec neměl tolik času na studium umění, cestování nebo kontakty s jinými malíři. Teprve o deset let později se George Hicksovi podařil průlom. Pozornost veřejnosti si získal jeho žánrový obraz "Hark, the Lark Sings at the Heavenly Gate", stejně jako obraz "Divident's Day at the Bank of England" a malířův autoportrét, který vytvořil v roce 1862.
George Elgar Hicks namaloval velké množství velkoformátových obrazů zobrazujících výjevy z běžného každodenního života Angličanů, například "Rybí trh v Billingsgate", "Pošta", "Změna bydliště", "Návrat ze sběru uší", "Dívka z farmy", "Rybářova žena a lovcova dcera" a "Smolný den". George Elgar Hicks byl poměrně úspěšný. Nepatřil však k největším anglickým malířům a jeho kritici sice považovali jeho obrazy za velmi hluboce procítěné, zajímavé námětem a brilantní barvami, ale často je považovali za poněkud prchavé v provedení a ne vždy zcela bezchybné. Napodoboval svůj velký vzor William Powell Frith, známého žánrového malíře své doby, ale nedosáhl ho.
V pozdějších letech, kdy už žánrová malba tolik nezajímala, se Hicks soustředil na historické obrazy a portréty. Po smrti své ženy Marie v roce 1891 se podruhé oženil a odešel do důchodu. George Elgar Hicks se dožil 90 let.
George Elgar Hicks byl druhým synem bohatého soudce. Jeho rodina žila v městečku Lymington v hrabství Hampshire. Jeho rodiče si přáli, aby chlapec studoval medicínu, a tak začal studovat, ale brzy zjistil, že nemá velký zájem o to, aby se jednou věnoval lékařskému povolání. Spíše ho přitahovalo umění a zajímal se zejména o malířství. Proto ve svých 19 letech přestoupil na uměleckou školu v Blomsbury a o rok později na Královskou akademii umění v Londýně. Zpočátku však byla jeho práce průměrná a sám Hicks ji označil za "malou a nedůležitou". Ve svých třiadvaceti letech se George Hicks oženil se svou láskou z dětství Marií Harrisovou. Manželé měli v rychlém sledu osm dětí, což byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč umělec neměl tolik času na studium umění, cestování nebo kontakty s jinými malíři. Teprve o deset let později se George Hicksovi podařil průlom. Pozornost veřejnosti si získal jeho žánrový obraz "Hark, the Lark Sings at the Heavenly Gate", stejně jako obraz "Divident's Day at the Bank of England" a malířův autoportrét, který vytvořil v roce 1862.
George Elgar Hicks namaloval velké množství velkoformátových obrazů zobrazujících výjevy z běžného každodenního života Angličanů, například "Rybí trh v Billingsgate", "Pošta", "Změna bydliště", "Návrat ze sběru uší", "Dívka z farmy", "Rybářova žena a lovcova dcera" a "Smolný den". George Elgar Hicks byl poměrně úspěšný. Nepatřil však k největším anglickým malířům a jeho kritici sice považovali jeho obrazy za velmi hluboce procítěné, zajímavé námětem a brilantní barvami, ale často je považovali za poněkud prchavé v provedení a ne vždy zcela bezchybné. Napodoboval svůj velký vzor William Powell Frith, známého žánrového malíře své doby, ale nedosáhl ho.
V pozdějších letech, kdy už žánrová malba tolik nezajímala, se Hicks soustředil na historické obrazy a portréty. Po smrti své ženy Marie v roce 1891 se podruhé oženil a odešel do důchodu. George Elgar Hicks se dožil 90 let.
Stránka 1 / 1