Frederic Remington

Neúrodná půda se pod dupotem kopyt ušlechtilého oře mění v jemný prach. Jezdec má horní část těla skloněnou dopředu; je to scéna plná dynamiky a síly. Je to také obraz, jaký se vybaví nejen v Americe, ale i ve zbytku světa, když se mluví o takzvaném Divokém západě. I když dnes víme, že mnohá z těchto zdánlivě typických zobrazení byla příliš romantizována, umělci druhé poloviny 19. století utvářeli obraz, který máme o dobývání Západu.

Umělci jako Frederic Remington. Dnes je velmi dobře známý pro svá zobrazení Divokého západu a ti, kdo znají jeho kompletní dílo, najdou jen málo jiných námětů. Remington byl však skrz naskrz obyvatel východního pobřeží, narodil se v New Yorku a vystudoval tam i na Yaleově univerzitě v Connecticutu. Remington se poprvé setkal se Západem ve svých 19 letech, když chtěl koupit ranč v Montaně. Projekt se nezdařil kvůli nedostatku finančních prostředků, ale rozlehlost země, kterou tam zažil na vlastní oči, stejně jako potyčky mezi indiány a americkou kavalerií, měla mít na jeho další tvorbu trvalý vliv. Díky častějším cestám měl Remington se svým tématem více přímých zkušeností než mnozí jeho kolegové, kteří rovněž malovali výjevy z Divokého západu.

Remingtonovo dílo se opírá především o zobrazení toho, co většina diváků nezná z vlastní zkušenosti. Díky výběru témat, nezaměnitelnému talentu pro správnou perspektivu a schopnosti živě a zároveň umělecky zobrazovat se stal dopisovatelem vlivných týdeníků. Jeho fotografie byly hojně šířeny. Dokonce i prezident Theodore Roosevelt, sám přítel krajiny Západu, si jich všiml a poznamenal, že kovbojové a rančerové, koně a stáda dobytka na Remingtonových obrazech ožívají. Na konci své kariéry se stále více věnoval sochařství, i když podobné motivy byly i v tomto umění prvořadé. Kromě toho Remington vytvořil pozoruhodnou sérii obrazů, jejichž námětem se stala temnota a barvy noci.