Frederic Leighton

Již v jedenácti letech, tedy v roce 1841, se Frederic Leighton, 1. baron Leighton, učil malovat v Římě a poté studoval nejprve na berlínské akademii, od roku 1844 ve Florencii u Giuseppe Bezzuoliho (1784-1855) a poté u Eduarda Jakoba von Steinleho (1810-1886) na Städelsches Kunstinstitut ve Frankfurtu nad Mohanem. Silný vliv na mladého Frederica Leightona měli především nazaréni a malíři italské renesance, z nichž jeden inspiroval Leightona k namalování jeho prvních dvou velkých obrazů: Giotto, Setkání mezi Cimabueho ovcemi (1847) a Cimabueho Madona nesená v procesí (1852-1855). Druhý z nich poslal Leighton po dokončení na Královskou akademii a byl také jeho průlomovým dílem.

Před svým návratem do Říma v roce 1858 žil Leighton v Paříži. Během svého pobytu v Římě vytvořil čtyři portréty italské modelky Anny Risi, pozdější milenky a múzy Anselma Feuerbacha (1829-1880). V roce 1859 se Leighton vrátil do Londýna, kde byly tři portréty Anny Risi vystaveny v Královské akademii: Pavonia, Italka a Římanka. Ačkoli se Leighton nepovažoval za člena prerafaelitů, jeho díla byla po návratu do Londýna touto skupinou umělců zjevně ovlivněna. Leighton v Královské akademii rychle stoupal: v roce 1866 byl pouze přidruženým členem, v roce 1869 členem a v roce 1878 prezidentem, což bral velmi vážně.