Flandry 17. století byly prosperujícím regionem. Měšťané a šlechta tehdejšího španělského Nizozemí byli nadšeni mistrovskými uměleckými díly. Frans Snyders, narozený v Antverpách v roce 1579, patřil k nejvyhledávanějším mistrům svého cechu. Po celý život zůstal spjat se svým rodným městem a byl na stejné úrovni jako další génius své doby: Peter Paul Rubens.
Frans Snyders si získal skvělou pověst jako malíř zvířecích, loveckých a tržních scén a bohatých zátiší. Jeho otec provozoval vinárnu, kam chodili hlavně umělci, mezi nimiž byl snad i Pieter Brueghel der Jüngere ze slavné rodiny Brueghelů. V každém případě se Snyders stal Brueghelovým žákem a v jeho dílně se naučil základům malířství. Na cestě po Itálii studoval portréty a seznámil se s Tizianovými mistrovskými díly. V rodném městě se však Snyders věnoval především malbě zátiší a zvířat. Krátce po svatbě s Margaretou de Vos v roce 1610 začala jeho plodná spolupráce s Peterem Paulem Rubensem. Pomáhal mu při výzdobě královského loveckého pavilonu Torre della Parada u Madridu. Snyders maloval podle Rubensových předloh, ale pak se od velkého mistra osvobodil a sám se stal komerčně mimořádně úspěšným umělcem. Frans Snyders bydlel v módní ulici Keizerstraat v Antverpách a stal se předsedou malířského cechu sv. Lukáše.
Raná zátiší ukazují jeho snahu zachytit na plátně květiny, ovoce, zeleninu, chléb a poháry, které jsou ve své materiálnosti klamně reálné. Brzy se v jeho loveckých zátiších objevili i ulovení zajíci a další zvířata. Logicky ho však tehdy zajímala především zvířata v živém stavu, hnaná lovci. Nesmírně dramaticky a dynamicky zobrazil například lov divočáka se psy nebo lov medvěda. Zvířata neměla šanci, Snyders obvykle reprodukoval dramatické vyvrcholení lovecké scény: okamžik, kdy se zvíře v beznadějné situaci znovu vzpamatuje, zatímco se do něj zakousnou psi. Klidnější a odměřenější jsou chutně zahalené stánky na trhu, které Snyders rovněž namaloval s velkou pečlivostí. Mrtvé opeřené ptactvo se svěšenými hlavami si dává dostaveníčko s čerstvě ulovenými rybami a kočka se snaží něco ukrást. Trhovkyně živě konverzují se zákazníky v moderním oblečení s krajkovými límečky. Barokní éra španělského Nizozemí ožívá před našima očima. Frans Snyders byl v té době tak slavný, že stejně jako Rubens necítil potřebu své obrazy podepisovat. Proto je dnes atribuce jeho děl tak obtížná, protože měl velké množství žáků a asistentů. Ale našli se i napodobitelé, protože jeho styl byl lukrativní. Frans Snyders zemřel v Antverpách v roce 1657, Anthony van Dyck ho portrétoval ještě za jeho života: byl hrdým a úspěšným představitelem svého malířského cechu.
Flandry 17. století byly prosperujícím regionem. Měšťané a šlechta tehdejšího španělského Nizozemí byli nadšeni mistrovskými uměleckými díly. Frans Snyders, narozený v Antverpách v roce 1579, patřil k nejvyhledávanějším mistrům svého cechu. Po celý život zůstal spjat se svým rodným městem a byl na stejné úrovni jako další génius své doby: Peter Paul Rubens.
Frans Snyders si získal skvělou pověst jako malíř zvířecích, loveckých a tržních scén a bohatých zátiší. Jeho otec provozoval vinárnu, kam chodili hlavně umělci, mezi nimiž byl snad i Pieter Brueghel der Jüngere ze slavné rodiny Brueghelů. V každém případě se Snyders stal Brueghelovým žákem a v jeho dílně se naučil základům malířství. Na cestě po Itálii studoval portréty a seznámil se s Tizianovými mistrovskými díly. V rodném městě se však Snyders věnoval především malbě zátiší a zvířat. Krátce po svatbě s Margaretou de Vos v roce 1610 začala jeho plodná spolupráce s Peterem Paulem Rubensem. Pomáhal mu při výzdobě královského loveckého pavilonu Torre della Parada u Madridu. Snyders maloval podle Rubensových předloh, ale pak se od velkého mistra osvobodil a sám se stal komerčně mimořádně úspěšným umělcem. Frans Snyders bydlel v módní ulici Keizerstraat v Antverpách a stal se předsedou malířského cechu sv. Lukáše.
Raná zátiší ukazují jeho snahu zachytit na plátně květiny, ovoce, zeleninu, chléb a poháry, které jsou ve své materiálnosti klamně reálné. Brzy se v jeho loveckých zátiších objevili i ulovení zajíci a další zvířata. Logicky ho však tehdy zajímala především zvířata v živém stavu, hnaná lovci. Nesmírně dramaticky a dynamicky zobrazil například lov divočáka se psy nebo lov medvěda. Zvířata neměla šanci, Snyders obvykle reprodukoval dramatické vyvrcholení lovecké scény: okamžik, kdy se zvíře v beznadějné situaci znovu vzpamatuje, zatímco se do něj zakousnou psi. Klidnější a odměřenější jsou chutně zahalené stánky na trhu, které Snyders rovněž namaloval s velkou pečlivostí. Mrtvé opeřené ptactvo se svěšenými hlavami si dává dostaveníčko s čerstvě ulovenými rybami a kočka se snaží něco ukrást. Trhovkyně živě konverzují se zákazníky v moderním oblečení s krajkovými límečky. Barokní éra španělského Nizozemí ožívá před našima očima. Frans Snyders byl v té době tak slavný, že stejně jako Rubens necítil potřebu své obrazy podepisovat. Proto je dnes atribuce jeho děl tak obtížná, protože měl velké množství žáků a asistentů. Ale našli se i napodobitelé, protože jeho styl byl lukrativní. Frans Snyders zemřel v Antverpách v roce 1657, Anthony van Dyck ho portrétoval ještě za jeho života: byl hrdým a úspěšným představitelem svého malířského cechu.
Stránka 1 / 1