V 19. století vzniklo velké množství periodik. Čtenáři si každý týden vybírali z nepřeberného množství témat a oborů. Mezi nejoblíbenější média té doby patřily časopisy a magazíny. Byla to také éra ilustrátorů. V mediálních městech se rozvinula plejáda umělců, kteří se snažili nasytit hladové čtenáře obrázky. A přestože technologie tisku a fotografie dosáhly technické úrovně, která mohla převzít vizuální jazyk časopisů, mnoho vydavatelů stále sázelo na uměleckou hodnotu reportáží. Jako umělec velkého davu se vystavuje riziku, že zůstane v pozadí. Frank Craig se dokázal prosadit svým uměleckým talentem a expresivními obrazy. Jako rodilému Angličanovi s centrem života v Londýně se mu podařilo získat vysoké postavení na mezinárodním trhu s uměním a v mediálním světě.
Nároky na ilustrační umění byly vysoké. Obrázky musely předávat sdělení a být v kontextu s psaným slovem. Text byl prioritním prvkem jak v tehdejších románech, tak v časopisech. Obraz by neměl zpochybňovat pravdivost, jak by to mohla dokázat fotografie, ani by neměl vytvářet romantickou transfiguraci. Bylo to balancování na hraně, které dokázali zvládnout jen umělci, kteří měli cit pro realitu a skutečný svět. Frank Craig zprostředkoval emoce a dokázal zobrazit scény se situačním výrazem. Často strnule vypadající litografie získaly pod Craigovýma rukama neobyčejnou živost a perspektivu. Mnohé scény se divákovi zdají povědomé. Když si dámy vyzkouší první kola, ozve se jasný smích. Ve scénách na plesech zní hudba a i válečné scény působí reálně a realisticky, ale chybí jim syrovost. Kromě novin ilustroval Frank Craig také romány významných autorů té doby. Prostřednictvím Craiga ožily Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga a fantastické příběhy R. W. Chamberse.
Frank Craig nebyl jen ilustrátorem, ale vášnivě se věnoval i portrétní tvorbě a vytvořil několik děl, která lze zařadit do kategorie historické malby. Umělec se zúčastnil výstav Královské akademie a Pařížského salonu. Kritici obou národů díla hodnotili příznivě a vyzdvihovali Craigovo umění. Obrazy nadchly nejen odbornou veřejnost. Kupci obrazů se neostýchali reagovat a lze předpokládat, že se Craigovi podařilo vybudovat solidní ekonomickou základnu. Frank Craig trpěl po celý život nemocí, která pravděpodobně postihla jeho plíce. Musel opustit Londýn a hledal místo k životu na venkově. Empatický umělec zemřel ve věku pouhých 44 let na tuberkulózu bezprostředně po velké výstavě v Lisabonu.
V 19. století vzniklo velké množství periodik. Čtenáři si každý týden vybírali z nepřeberného množství témat a oborů. Mezi nejoblíbenější média té doby patřily časopisy a magazíny. Byla to také éra ilustrátorů. V mediálních městech se rozvinula plejáda umělců, kteří se snažili nasytit hladové čtenáře obrázky. A přestože technologie tisku a fotografie dosáhly technické úrovně, která mohla převzít vizuální jazyk časopisů, mnoho vydavatelů stále sázelo na uměleckou hodnotu reportáží. Jako umělec velkého davu se vystavuje riziku, že zůstane v pozadí. Frank Craig se dokázal prosadit svým uměleckým talentem a expresivními obrazy. Jako rodilému Angličanovi s centrem života v Londýně se mu podařilo získat vysoké postavení na mezinárodním trhu s uměním a v mediálním světě.
Nároky na ilustrační umění byly vysoké. Obrázky musely předávat sdělení a být v kontextu s psaným slovem. Text byl prioritním prvkem jak v tehdejších románech, tak v časopisech. Obraz by neměl zpochybňovat pravdivost, jak by to mohla dokázat fotografie, ani by neměl vytvářet romantickou transfiguraci. Bylo to balancování na hraně, které dokázali zvládnout jen umělci, kteří měli cit pro realitu a skutečný svět. Frank Craig zprostředkoval emoce a dokázal zobrazit scény se situačním výrazem. Často strnule vypadající litografie získaly pod Craigovýma rukama neobyčejnou živost a perspektivu. Mnohé scény se divákovi zdají povědomé. Když si dámy vyzkouší první kola, ozve se jasný smích. Ve scénách na plesech zní hudba a i válečné scény působí reálně a realisticky, ale chybí jim syrovost. Kromě novin ilustroval Frank Craig také romány významných autorů té doby. Prostřednictvím Craiga ožily Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga a fantastické příběhy R. W. Chamberse.
Frank Craig nebyl jen ilustrátorem, ale vášnivě se věnoval i portrétní tvorbě a vytvořil několik děl, která lze zařadit do kategorie historické malby. Umělec se zúčastnil výstav Královské akademie a Pařížského salonu. Kritici obou národů díla hodnotili příznivě a vyzdvihovali Craigovo umění. Obrazy nadchly nejen odbornou veřejnost. Kupci obrazů se neostýchali reagovat a lze předpokládat, že se Craigovi podařilo vybudovat solidní ekonomickou základnu. Frank Craig trpěl po celý život nemocí, která pravděpodobně postihla jeho plíce. Musel opustit Londýn a hledal místo k životu na venkově. Empatický umělec zemřel ve věku pouhých 44 let na tuberkulózu bezprostředně po velké výstavě v Lisabonu.
Stránka 1 / 3