Proces autochromu, který v roce 1903 v Lyonu vyvinuli bratři Lumièrové, průkopníci francouzského filmu a fotografie, pro výrobu barevných fotografií, byl poprvé představen nadšeným návštěvníkům pařížského fotoklubu v roce 1907. Následně významní a známí fotografové jako Alfred Stieglitz, Edward Steichen, Frank Eugene, Heinrich Kühn, Nicola Perscheid a Emma Bartonová tuto inovativní technologii rychle přizpůsobili, vyzkoušeli, použili a rozšířili a začlenili ji do své umělecké tvorby. Autochrom se však zdaleka neomezoval jen na umění, ale po určitou dobu se s ním experimentovalo i v oblasti zpravodajství a vydávání novin. Výrobní náklady a pořizovací cena autochromových desek a především výrazně delší expoziční doba ve srovnání s tehdy běžnými a obvyklými černobílými suchými deskami se však brzy ukázaly jako příliš vysoké nebo nepraktické. Historicky první proces barevné fotografie byl nicméně intenzivně využíván, v neposlední řadě pro působivé, impozantní a šokující fotografie během první světové války. Jedním z nejaktivnějších fotografů v tomto ohledu byl Louis Fernand Cuville, který se narodil v Bordeaux v roce 1887 a zemřel tamtéž v roce 1927.
Spolu s neméně talentovaným fotografem Pierre-Joseph Paul Castelnau (1880-1944) působil od roku 1914 až do konce války v roce 1918 jako vojenský operátor fotografické jednotky "SPA" francouzské armády pod vedením Pierra Marcela Léviho. Fotografové této jednotky pořídili téměř každou fotografii dvakrát a autochromy poslali do největšího světového etnologického fotografického a filmového projektu "Archives de la Planète" (Archiv planety), který založil bohatý bankéř a fotografický nadšenec Albert Kahn v Paříži v roce 1908 a osobně jej řídil až do roku 1930. Mnohé z Cuvillových a Castelnauových fotografií jsou součástí sbírky "Musée départemental Albert-Kahn" ve městě Boulogne-Billancourt jihozápadně od Paříže v departementu Hauts-de-Seine, která byla otevřena v roce 1990 a je známá také svými rozlehlými zahradami o rozloze čtyř hektarů. Dva fotografové Jean-Baptiste Tournassoud a Albert Samama Chikli rovněž patřili k "SPA" a vytvořili stejně mnoho barevných fotografií bojišť. Ještě známější byl však nezávislý fotograf Jules Gervais-Courtellemont, jehož dvě knihy autochromových snímků z fronty na Marně a u Verdunu obsahovaly vůbec první barevné snímky z první války.
Louis Fernand Cuville se po válce dostal do povědomí široké veřejnosti díky četným autochromům z opakovaných cest do řecké pravoslavné mnišské republiky kolem hory Athos na poloostrově Chalkidiki ve střední Makedonii, která je od roku 1988 chráněna jako světové dědictví UNESCO. Poté, co v roce 1919 ukončil vojenskou službu a získal místo fotografa v "Archives de la Planète", fotografoval v letech 1919 a 1920 opakovaně hornatou krajinu Pyrenejí, Charente-Maritime, Gironde, Landes a Haute-Garonne v jihozápadní Francii a často také unikátní kulturní památky, jako například gotickou katedrálu z 12. století v Soissons v departementu Aisne. Jednou z nejznámějších válečných fotografií Louise Fernanda Cuvillea je dnes snímek, který pořídil v Remeši v roce 1917 a na němž si malá holčička bezelstně hraje s panenkou vedle dvou pušek položených na zemi a vojenského batohu.
Proces autochromu, který v roce 1903 v Lyonu vyvinuli bratři Lumièrové, průkopníci francouzského filmu a fotografie, pro výrobu barevných fotografií, byl poprvé představen nadšeným návštěvníkům pařížského fotoklubu v roce 1907. Následně významní a známí fotografové jako Alfred Stieglitz, Edward Steichen, Frank Eugene, Heinrich Kühn, Nicola Perscheid a Emma Bartonová tuto inovativní technologii rychle přizpůsobili, vyzkoušeli, použili a rozšířili a začlenili ji do své umělecké tvorby. Autochrom se však zdaleka neomezoval jen na umění, ale po určitou dobu se s ním experimentovalo i v oblasti zpravodajství a vydávání novin. Výrobní náklady a pořizovací cena autochromových desek a především výrazně delší expoziční doba ve srovnání s tehdy běžnými a obvyklými černobílými suchými deskami se však brzy ukázaly jako příliš vysoké nebo nepraktické. Historicky první proces barevné fotografie byl nicméně intenzivně využíván, v neposlední řadě pro působivé, impozantní a šokující fotografie během první světové války. Jedním z nejaktivnějších fotografů v tomto ohledu byl Louis Fernand Cuville, který se narodil v Bordeaux v roce 1887 a zemřel tamtéž v roce 1927.
Spolu s neméně talentovaným fotografem Pierre-Joseph Paul Castelnau (1880-1944) působil od roku 1914 až do konce války v roce 1918 jako vojenský operátor fotografické jednotky "SPA" francouzské armády pod vedením Pierra Marcela Léviho. Fotografové této jednotky pořídili téměř každou fotografii dvakrát a autochromy poslali do největšího světového etnologického fotografického a filmového projektu "Archives de la Planète" (Archiv planety), který založil bohatý bankéř a fotografický nadšenec Albert Kahn v Paříži v roce 1908 a osobně jej řídil až do roku 1930. Mnohé z Cuvillových a Castelnauových fotografií jsou součástí sbírky "Musée départemental Albert-Kahn" ve městě Boulogne-Billancourt jihozápadně od Paříže v departementu Hauts-de-Seine, která byla otevřena v roce 1990 a je známá také svými rozlehlými zahradami o rozloze čtyř hektarů. Dva fotografové Jean-Baptiste Tournassoud a Albert Samama Chikli rovněž patřili k "SPA" a vytvořili stejně mnoho barevných fotografií bojišť. Ještě známější byl však nezávislý fotograf Jules Gervais-Courtellemont, jehož dvě knihy autochromových snímků z fronty na Marně a u Verdunu obsahovaly vůbec první barevné snímky z první války.
Louis Fernand Cuville se po válce dostal do povědomí široké veřejnosti díky četným autochromům z opakovaných cest do řecké pravoslavné mnišské republiky kolem hory Athos na poloostrově Chalkidiki ve střední Makedonii, která je od roku 1988 chráněna jako světové dědictví UNESCO. Poté, co v roce 1919 ukončil vojenskou službu a získal místo fotografa v "Archives de la Planète", fotografoval v letech 1919 a 1920 opakovaně hornatou krajinu Pyrenejí, Charente-Maritime, Gironde, Landes a Haute-Garonne v jihozápadní Francii a často také unikátní kulturní památky, jako například gotickou katedrálu z 12. století v Soissons v departementu Aisne. Jednou z nejznámějších válečných fotografií Louise Fernanda Cuvillea je dnes snímek, který pořídil v Remeši v roce 1917 a na němž si malá holčička bezelstně hraje s panenkou vedle dvou pušek položených na zemi a vojenského batohu.
Stránka 1 / 2