Eadweard Muybridge

19. století bylo dobou mnoha technických inovací. V 70. a 80. letech 19. století prošla fotografie obrovským rozvojem. Stále rychlejší závěrky fotoaparátů a stále citlivější fotografické materiály vedly k velkému pokroku. Bylo také možné pořizovat takzvané "momentky" pohybujících se objektů. Eadweard Muybridge, který pocházel z Anglie, se esteticky inspiroval britskými fotografy, jako byli Lewis Caroll, Julia Margaret Cameronová a Roger Fenton. Byl fotografem, vynálezcem, podnikatelem a bavičem. Muybridgeův vynález speciální techniky pro zviditelnění pohybových sekvencí prostřednictvím více záběrů byl průlomový. V USA 19. století se mu podařila jedinečná kariéra fotografa. V roce 1878 Muybridge vytvořil sérii fotografií cválajícího koně. Podél dostihové dráhy rozmístil 12 fotoaparátů a přes dráhu natáhl kontaktní dráty. Pohyb koně spouštěl fotoaparáty. Tak se zrodila sériová fotografie. Průkopník fotografie tak odhalil tajemství, která byla dříve lidskému oku skryta. Poprvé se mu například podařilo dokázat, že kůň ve cvalu se na krátkou dobu zvedne od země všemi čtyřmi kopyty.

Spolu s Ottomarem Anschützem, Albertem Londe a Étiennem-Julesem Mareyem patří Muybridge k velkým průkopníkům fotografie. Jeho fotografie lidí a zvířat v pohybu byly revoluční. Svými snímky jednotlivých fází pohybu založil chronofotografii neboli sériovou fotografii. Některá svá díla podepisoval uměleckým jménem Helios. Dráteník stále více zdokonaloval svůj fotografický postup. Jako spoušť závěrky například používal hodinový strojek s elektronickými spínači, které se otáčely v určitých časových sekvencích. V roce 1878 Muybridge dosáhl dalšího převratného vynálezu: zoopraxiskopu, předchůdce filmového projektoru. Jedná se o stroboskop ve tvaru disku. Pomocí žárovky promítá na plátno sérii jednotlivých obrazů. V Palo Altu (Kalifornie) vynálezce předvedl ohromenému publiku své první pohyblivé obrázky na plátně. Průkopník fotografie tak vykonal i cennou přípravnou práci pro vývoj filmové technologie. V jednom citátu vizionář tento vývoj již předvídal: "V nepříliš vzdálené budoucnosti bude [...] možné nahrát celou operu se všemi gesty, mimikou a zpěvem herců i doprovodnou hudbou a reprodukovat ji pomocí přístroje."

S podporou Pensylvánské univerzity zahájil Muybridge v roce 1883 vědecký projekt zaměřený na studium pohybu. Za tímto účelem exponoval asi 100 000 skleněných desek se snímky například zápasících mužů, nahé baletky nebo slonů. Tímto způsobem podrobně zdokumentoval všechny možné pohyby, jako je chůze, kopání, poskakování, řezání. Pomocí zoopraxiskopu oživoval pohyby lidí a zvířat. Muybridge také věnoval velkou péči výběru svých modelů a přikládal velký význam ladnému držení těla. Muybridgeovy knihy Zvířata v pohybu (1899) a Lidská postava v pohybu (1901) se dodnes znovu vydávají. Pohybové studie tohoto průkopníka fotografie inspirovaly mnoho umělců od té doby až dodnes, například Edgara Degase, Marcela Duchampa a Francise Bacona.