Charles Willson Peale měl ve skutečnosti vždy v úmyslu provozovat řemeslo. V 18. století v Severní Americe se například pokoušel vyrábět sedla a opravovat hodiny. Ale ani jedno mu nevyhovovalo. Když se pustil do malování, chápal ho ještě jako čisté řemeslo a chtěl se o něj pokusit potřetí. Brzy se však ukázalo, že Charles Willson Peale má přirozený talent pro portrétování. Kreslení známých osobností bylo víc než pouhé řemeslo. Vyjádřil v něm své umělecké cítění. Své první roky strávil jako učeň v John Singleton-Copley. Tam se naučil základním technikám, které později používal k tomu, aby lidem, které bude jednou portrétovat, dodal co nejautentičtější a majestátně důstojný vzhled.
Bouřlivé období americké revoluce v 18. století, které Charles Willson Peale sledoval s velkým zájmem, mu pomohlo k řadě setkání a posezení se slavnými vojevůdci, politiky a budoucími prezidenty Spojených států. Než však v 70. letech 17. století zvěčnil na obrazech pro budoucí generace takové velikány, jako byli Thomas Jefferson a Benjamin Franklin, odjel do Anglie, kde studoval u Benjamina Westa. Peale na něj udělal velký dojem, protože se sám naučil malovat. Benjamin West se díky své kreativitě stal jedním z prvních amerických malířů, kteří se prosadili v Anglii. West věřil, že portrét je o tom, aby se v obraze plně projevila lidská krása. To, jak se mu podařilo rozvinout svůj řemeslný talent tak, aby splňoval tento vysoký standard, přimělo Peala ke studiu u Westa.
Zobrazení půvabu skutečné velikosti se Pealovi pravděpodobně nejvíce podařilo s portrétem George Washingtona, který je dodnes slavný. V pozdějších letech se po úspěšné kariéře portrétisty přestěhoval do Filadelfie, kde zakoupil nemovitost. Pokřtil ji na panství Belfield. Zde se na sklonku své tvůrčí dráhy věnoval krajinomalbě. Dům na něm se dnes nazývá Charles Willson Peale House a je národní památkou Spojených států.
Charles Willson Peale měl ve skutečnosti vždy v úmyslu provozovat řemeslo. V 18. století v Severní Americe se například pokoušel vyrábět sedla a opravovat hodiny. Ale ani jedno mu nevyhovovalo. Když se pustil do malování, chápal ho ještě jako čisté řemeslo a chtěl se o něj pokusit potřetí. Brzy se však ukázalo, že Charles Willson Peale má přirozený talent pro portrétování. Kreslení známých osobností bylo víc než pouhé řemeslo. Vyjádřil v něm své umělecké cítění. Své první roky strávil jako učeň v John Singleton-Copley. Tam se naučil základním technikám, které později používal k tomu, aby lidem, které bude jednou portrétovat, dodal co nejautentičtější a majestátně důstojný vzhled.
Bouřlivé období americké revoluce v 18. století, které Charles Willson Peale sledoval s velkým zájmem, mu pomohlo k řadě setkání a posezení se slavnými vojevůdci, politiky a budoucími prezidenty Spojených států. Než však v 70. letech 17. století zvěčnil na obrazech pro budoucí generace takové velikány, jako byli Thomas Jefferson a Benjamin Franklin, odjel do Anglie, kde studoval u Benjamina Westa. Peale na něj udělal velký dojem, protože se sám naučil malovat. Benjamin West se díky své kreativitě stal jedním z prvních amerických malířů, kteří se prosadili v Anglii. West věřil, že portrét je o tom, aby se v obraze plně projevila lidská krása. To, jak se mu podařilo rozvinout svůj řemeslný talent tak, aby splňoval tento vysoký standard, přimělo Peala ke studiu u Westa.
Zobrazení půvabu skutečné velikosti se Pealovi pravděpodobně nejvíce podařilo s portrétem George Washingtona, který je dodnes slavný. V pozdějších letech se po úspěšné kariéře portrétisty přestěhoval do Filadelfie, kde zakoupil nemovitost. Pokřtil ji na panství Belfield. Zde se na sklonku své tvůrčí dráhy věnoval krajinomalbě. Dům na něm se dnes nazývá Charles Willson Peale House a je národní památkou Spojených států.
Stránka 1 / 2