Britský malíř Charles Edward Dixon se narodil v roce 1872 jako syn žánrového malíře Alfred Dixon v Goring-on-Thames. Charles se narodil do kolébky života na vodě. Ve své tvorbě se zaměřil výhradně na zobrazování námořních motivů. Při výběru historických námětů se rád vydává ve stopách svého otce, od něhož pochází i řada zobrazení historických scén. Dixon je sám nadšeným námořníkem a inspiraci hledá mimo jiné na Temži v Londýně. Jeho díla jsou pravidelně úspěšně vystavována v Královské akademii.
Fascinuje ho mořeplavba a námořnictvo. Zachycuje život na pobřeží, v přístavu i na moři. Svůj působivý obraz Titaniku opouštějícího přístaviště v Southamptonu ("R.M.S. Titanic clearing the dockside at Southampton") namaloval černou tuší a akvarelem, který pro zvýšení majestátnosti obrovské lodi zvýraznil bílou barvou. Stejně současné vyobrazení z roku 1930, Parníky a plachetnice, barvitě vykresluje dynamiku plachetnic a parníků na rozbouřeném moři na pozadí nádherné oblohy plné mraků. Jeho expresivní technika dodává námořním scénám silný vizuální pohyb. Jeho hra s vlnami a světlem diváka upoutá. Používá především akvarel, ale vytváří také velkoformátové obrazy současných výjevů v oleji. "Diamantové jubileum královny Viktorie na Spitheadu" a "HMS Cardiff v čele kapitulační německé flotily na volném moři v Rosythu" můžete dnes obdivovat v Národním námořním muzeu v Greenwichi. Čtvrť v jihovýchodním Londýně na břehu Temže je součástí Dixonova pole působnosti, které tematizoval mimo jiné v přístavní scéně "Below Greenwich" z roku 1907.
Dixonova díla se dostala do povědomí širší veřejnosti díky jeho práci ilustrátora britských týdeníků a časopisů. Mezi jeho publikace patří The Graphic, který má ve světě umění velký vliv. Mezi jeho fanoušky patří mimo jiné Vincent van Gogh. Velmi úspěšné "Illustrated London News" se rovněž těší z Dixonova uměleckého přispění. Noviny byly pro své čtenáře často jediným zdrojem obrazových informací o významných událostech z celého světa, a to až do jejich zániku v důsledku nástupu televize v 70. letech 20. století. Koncem 19. století se již prodával v nákladu 200 000 výtisků, čímž se Dixonovo dílo stalo také známým.
Britský malíř Charles Edward Dixon se narodil v roce 1872 jako syn žánrového malíře Alfred Dixon v Goring-on-Thames. Charles se narodil do kolébky života na vodě. Ve své tvorbě se zaměřil výhradně na zobrazování námořních motivů. Při výběru historických námětů se rád vydává ve stopách svého otce, od něhož pochází i řada zobrazení historických scén. Dixon je sám nadšeným námořníkem a inspiraci hledá mimo jiné na Temži v Londýně. Jeho díla jsou pravidelně úspěšně vystavována v Královské akademii.
Fascinuje ho mořeplavba a námořnictvo. Zachycuje život na pobřeží, v přístavu i na moři. Svůj působivý obraz Titaniku opouštějícího přístaviště v Southamptonu ("R.M.S. Titanic clearing the dockside at Southampton") namaloval černou tuší a akvarelem, který pro zvýšení majestátnosti obrovské lodi zvýraznil bílou barvou. Stejně současné vyobrazení z roku 1930, Parníky a plachetnice, barvitě vykresluje dynamiku plachetnic a parníků na rozbouřeném moři na pozadí nádherné oblohy plné mraků. Jeho expresivní technika dodává námořním scénám silný vizuální pohyb. Jeho hra s vlnami a světlem diváka upoutá. Používá především akvarel, ale vytváří také velkoformátové obrazy současných výjevů v oleji. "Diamantové jubileum královny Viktorie na Spitheadu" a "HMS Cardiff v čele kapitulační německé flotily na volném moři v Rosythu" můžete dnes obdivovat v Národním námořním muzeu v Greenwichi. Čtvrť v jihovýchodním Londýně na břehu Temže je součástí Dixonova pole působnosti, které tematizoval mimo jiné v přístavní scéně "Below Greenwich" z roku 1907.
Dixonova díla se dostala do povědomí širší veřejnosti díky jeho práci ilustrátora britských týdeníků a časopisů. Mezi jeho publikace patří The Graphic, který má ve světě umění velký vliv. Mezi jeho fanoušky patří mimo jiné Vincent van Gogh. Velmi úspěšné "Illustrated London News" se rovněž těší z Dixonova uměleckého přispění. Noviny byly pro své čtenáře často jediným zdrojem obrazových informací o významných událostech z celého světa, a to až do jejich zániku v důsledku nástupu televize v 70. letech 20. století. Koncem 19. století se již prodával v nákladu 200 000 výtisků, čímž se Dixonovo dílo stalo také známým.
Stránka 1 / 2