Emile Martin Charles Schwabe, známý jako Carlos Schwabe (* 21. července 1866 v Altoně; † 22. ledna 1926 v Avonu, departement Seine-et-Marne), byl pozoruhodný umělec, který pozoruhodným způsobem reprezentoval německý i švýcarský symbolismus. V zářivé paletě jeho děl se mísila vznešenost německé kultury s jemnou delikátností švýcarského umění. Schwabe, syn obchodníka Georgese Henriho Charlese Augusta a Jeanne Henriette Christine, rozené Boltenové, se narodil v holštýnské Altoně. Kolem roku 1870 se však jeho rodina rozhodujícím způsobem přestěhovala do Ženevy, což byla událost, která určila Schwabeho budoucí uměleckou dráhu.
Díky všestrannému vzdělání na École des arts industriels v Ženevě v letech 1882-1884 si Schwabe vypěstoval hluboké pochopení a porozumění pro umění. Jeho vášeň pro symbolistní umění se probudila během pobytu v Paříži, kam se po ukončení studií přestěhoval. Zde se ponořil do světa symbolismu, rozvíjel tapetové vzory a prohluboval své znalosti, které se projevily v jeho kresbách a malbách. Umělecké ztvárnění jeho děl v podobě uměleckých tisků je poctou jeho jedinečnému stylu, který byl obdivován jak v Paříži, tak v Ženevě, kam pravidelně cestoval. Schwabeho vliv na secesi je nepopiratelný; často je považován za předchůdce tohoto stylu. Jeho díla z 90. let 19. století se vyznačují bujnou květinovou ornamentikou a častým zobrazováním andělů a Panny Marie. Kromě toho, že ilustroval řadu literárních děl, například Le rêve (1892) od Émila Zoly, Les Fleurs du Mal (1900) od Charlese Baudelaira, Pelléas et Mélisande (1892) od Maurice Maeterlincka a Au Jardin de l'Infant (1908) od Alberta Samaina, se také dvakrát oženil.
Schwabe byl uznávaným umělcem, v roce 1900 získal na Světové výstavě v Paříži zlatou medaili. V následujícím roce se mu dostalo cti být jmenován důstojníkem francouzské Čestné legie. Navzdory svým německým a švýcarským kořenům prožil zbytek života ve Francii a zemřel v Avonu jižně od Paříže. Schwabeho schopnost zachytit na plátně krásu a hloubku z něj činí skutečného mistra svého umění. Jeho díla žijí dál v našich uměleckých tiscích, které zachycují jemnosti každého tahu štětcem a vzdávají hold tomuto pozoruhodnému umělci. Jeho obrazy nejsou pouhým zobrazením umění, ale vyprávějí příběh, který žije v každém z našich uměleckých výtisků.
Emile Martin Charles Schwabe, známý jako Carlos Schwabe (* 21. července 1866 v Altoně; † 22. ledna 1926 v Avonu, departement Seine-et-Marne), byl pozoruhodný umělec, který pozoruhodným způsobem reprezentoval německý i švýcarský symbolismus. V zářivé paletě jeho děl se mísila vznešenost německé kultury s jemnou delikátností švýcarského umění. Schwabe, syn obchodníka Georgese Henriho Charlese Augusta a Jeanne Henriette Christine, rozené Boltenové, se narodil v holštýnské Altoně. Kolem roku 1870 se však jeho rodina rozhodujícím způsobem přestěhovala do Ženevy, což byla událost, která určila Schwabeho budoucí uměleckou dráhu.
Díky všestrannému vzdělání na École des arts industriels v Ženevě v letech 1882-1884 si Schwabe vypěstoval hluboké pochopení a porozumění pro umění. Jeho vášeň pro symbolistní umění se probudila během pobytu v Paříži, kam se po ukončení studií přestěhoval. Zde se ponořil do světa symbolismu, rozvíjel tapetové vzory a prohluboval své znalosti, které se projevily v jeho kresbách a malbách. Umělecké ztvárnění jeho děl v podobě uměleckých tisků je poctou jeho jedinečnému stylu, který byl obdivován jak v Paříži, tak v Ženevě, kam pravidelně cestoval. Schwabeho vliv na secesi je nepopiratelný; často je považován za předchůdce tohoto stylu. Jeho díla z 90. let 19. století se vyznačují bujnou květinovou ornamentikou a častým zobrazováním andělů a Panny Marie. Kromě toho, že ilustroval řadu literárních děl, například Le rêve (1892) od Émila Zoly, Les Fleurs du Mal (1900) od Charlese Baudelaira, Pelléas et Mélisande (1892) od Maurice Maeterlincka a Au Jardin de l'Infant (1908) od Alberta Samaina, se také dvakrát oženil.
Schwabe byl uznávaným umělcem, v roce 1900 získal na Světové výstavě v Paříži zlatou medaili. V následujícím roce se mu dostalo cti být jmenován důstojníkem francouzské Čestné legie. Navzdory svým německým a švýcarským kořenům prožil zbytek života ve Francii a zemřel v Avonu jižně od Paříže. Schwabeho schopnost zachytit na plátně krásu a hloubku z něj činí skutečného mistra svého umění. Jeho díla žijí dál v našich uměleckých tiscích, které zachycují jemnosti každého tahu štětcem a vzdávají hold tomuto pozoruhodnému umělci. Jeho obrazy nejsou pouhým zobrazením umění, ale vyprávějí příběh, který žije v každém z našich uměleckých výtisků.
Stránka 1 / 1