Psalo se 16. století, když Basilius Besler (1561-1629) v německém Norimberku zasvětil svůj život studiu botaniky. Besler, uznávaný lékárník, spojil svou vášeň pro přírodu s odbornou praxí a zanechal ve světě botaniky nesmazatelnou stopu. Nejvíce se proslavil svým monumentálním dílem "Hortus Eystettensis", které je dodnes považováno za mistrovské dílo botanické ilustrace. Besler se narodil 13. února 1561 jako syn Michaela Beslera a v životě pokračoval v Norimberku, kde se dvakrát oženil a vychoval celkem 16 dětí. Vynikal nejen svou rodinou, ale také významnou rolí v městské radě, do níž byl zvolen v roce 1594. V roce 1589 založil na norimberském náměstí Heumarkt lékárnu nazvanou "Zum Marienbild", která sloužila také jako místo pro jeho osobní botanickou zahradu a jeho znamenitou sbírku rostlinných exemplářů.
Časem se Besler stal kurátorem zahrady Johanna Konrada von Gemmingen, bavorského knížete-biskupa z Eichstättu. Tato zahrada, známá jako Eichstättská zahrada, byla centrem botanického zájmu a spolu s Hortus Botanicus Leiden patřila k nejvýznamnějším botanickým zahradám v Evropě mimo Itálii. Zahrady obklopující biskupský palác ve Willibaldsburgu byly založeny v roce 1596 podle návrhu Beslerova kolegy Joachima Cameraria mladšího. Po Camerariově smrti v roce 1598 pokračoval Besler v jeho práci, zbývající rostliny přemístil do Eichstättu a dohlížel na jejich péči a růst.
Právě v této zahradě byl Besler pověřen sestavením kodexu zde rostoucích rostlin. Tento projekt, v němž pokračoval i přes biskupovu smrt před vydáním v roce 1613, vedl k vytvoření "Hortus Eystettensis". Tento atlas rostlin neboli florilegium, který používal latinské i staroněmecké názvy, byl v době svého vydání největším a nejvelkolepějším dílem svého druhu. Besler, který se nikdy nepovažoval za vědce, vycházel ve svém díle z existující literatury své doby a významně tak přispěl k zavedení mnoha zámořských rostlin do Německa. Navzdory vyplenění zahrady švédskými vojsky pod vedením vévody Bernharda Výmarského v letech 1633/34 a následné rekonstrukci v roce 1998 nám jemné linie a detaily našich uměleckých tisků umožňují vrátit se v čase a podívat se očima Basiliuse Beslera. Rekonstrukce těchto kdysi velkolepých zahrad byla umožněna díky detailním vyobrazením rostlin, které Besler kdysi vytvořil.
Basilius Besler zemřel 13. března 1629 v Norimberku, ale jeho vliv na světovou botaniku žije dál. Jako společnost, která se věnuje zhodnocování umění a historie, vyrábíme vysoce kvalitní umělecké tisky Beslerových botanických ilustrací. Každý umělecký tisk je vyjádřením hlubokého uznání, které Besler choval ke světu přírody. S pečlivou péčí reprodukujeme jemné linie a barvy jeho kreseb a znovu tak oživujeme jeho vizi světa rostlin. Tímto způsobem chceme uctít ducha Basila Beslera a zpřístupnit jeho pozoruhodné dílo širšímu publiku.
Psalo se 16. století, když Basilius Besler (1561-1629) v německém Norimberku zasvětil svůj život studiu botaniky. Besler, uznávaný lékárník, spojil svou vášeň pro přírodu s odbornou praxí a zanechal ve světě botaniky nesmazatelnou stopu. Nejvíce se proslavil svým monumentálním dílem "Hortus Eystettensis", které je dodnes považováno za mistrovské dílo botanické ilustrace. Besler se narodil 13. února 1561 jako syn Michaela Beslera a v životě pokračoval v Norimberku, kde se dvakrát oženil a vychoval celkem 16 dětí. Vynikal nejen svou rodinou, ale také významnou rolí v městské radě, do níž byl zvolen v roce 1594. V roce 1589 založil na norimberském náměstí Heumarkt lékárnu nazvanou "Zum Marienbild", která sloužila také jako místo pro jeho osobní botanickou zahradu a jeho znamenitou sbírku rostlinných exemplářů.
Časem se Besler stal kurátorem zahrady Johanna Konrada von Gemmingen, bavorského knížete-biskupa z Eichstättu. Tato zahrada, známá jako Eichstättská zahrada, byla centrem botanického zájmu a spolu s Hortus Botanicus Leiden patřila k nejvýznamnějším botanickým zahradám v Evropě mimo Itálii. Zahrady obklopující biskupský palác ve Willibaldsburgu byly založeny v roce 1596 podle návrhu Beslerova kolegy Joachima Cameraria mladšího. Po Camerariově smrti v roce 1598 pokračoval Besler v jeho práci, zbývající rostliny přemístil do Eichstättu a dohlížel na jejich péči a růst.
Právě v této zahradě byl Besler pověřen sestavením kodexu zde rostoucích rostlin. Tento projekt, v němž pokračoval i přes biskupovu smrt před vydáním v roce 1613, vedl k vytvoření "Hortus Eystettensis". Tento atlas rostlin neboli florilegium, který používal latinské i staroněmecké názvy, byl v době svého vydání největším a nejvelkolepějším dílem svého druhu. Besler, který se nikdy nepovažoval za vědce, vycházel ve svém díle z existující literatury své doby a významně tak přispěl k zavedení mnoha zámořských rostlin do Německa. Navzdory vyplenění zahrady švédskými vojsky pod vedením vévody Bernharda Výmarského v letech 1633/34 a následné rekonstrukci v roce 1998 nám jemné linie a detaily našich uměleckých tisků umožňují vrátit se v čase a podívat se očima Basiliuse Beslera. Rekonstrukce těchto kdysi velkolepých zahrad byla umožněna díky detailním vyobrazením rostlin, které Besler kdysi vytvořil.
Basilius Besler zemřel 13. března 1629 v Norimberku, ale jeho vliv na světovou botaniku žije dál. Jako společnost, která se věnuje zhodnocování umění a historie, vyrábíme vysoce kvalitní umělecké tisky Beslerových botanických ilustrací. Každý umělecký tisk je vyjádřením hlubokého uznání, které Besler choval ke světu přírody. S pečlivou péčí reprodukujeme jemné linie a barvy jeho kreseb a znovu tak oživujeme jeho vizi světa rostlin. Tímto způsobem chceme uctít ducha Basila Beslera a zpřístupnit jeho pozoruhodné dílo širšímu publiku.
Stránka 1 / 1