Australský malíř Athur Streeton (1867-1943) je dodnes jedním z nejvýznamnějších krajinářů impresionismu a spoluzakladatelem heidelberské školy australského impresionismu. Kromě krajinomalby působil od roku 1918 také jako frontový malíř během první světové války. V této době vytvořil obrazy jako "Villers Bretonneux" (1918), které věnovaly více prostoru zničené krajině než skutečným válečným událostem. Sám Streeton se však v letech 1882-1887 v malířství formálně příliš nevzdělával. Jako plenérový malíř se ve svých obrazech snažil zachytit světlo, teplo a rozlehlost své vlasti. V roce 1889 uspořádal spolu s dalšími malíři výstavu The 9 by 5 impression v Melbourne, na níž vystavil obrazy "The national game" (1889) a "A road to the ranges" (1889).
Po několika výstavách v Austrálii odcestoval Streeton v roce 1897 přes Káhiru do Londýna, kde strávil mnoho let a rodnou Austrálii navštěvoval jen příležitostně. Právě vlastenectví, které si zde vypěstoval, ho později přivedlo k dobrovolné účasti ve válce. V roce 1923 se vrátil do Victorie. Od roku 1929 pracoval jako umělecký kritik pro noviny The Argus. V roce 1937 byl povýšen do rytířského stavu.
Australský malíř Athur Streeton (1867-1943) je dodnes jedním z nejvýznamnějších krajinářů impresionismu a spoluzakladatelem heidelberské školy australského impresionismu. Kromě krajinomalby působil od roku 1918 také jako frontový malíř během první světové války. V této době vytvořil obrazy jako "Villers Bretonneux" (1918), které věnovaly více prostoru zničené krajině než skutečným válečným událostem. Sám Streeton se však v letech 1882-1887 v malířství formálně příliš nevzdělával. Jako plenérový malíř se ve svých obrazech snažil zachytit světlo, teplo a rozlehlost své vlasti. V roce 1889 uspořádal spolu s dalšími malíři výstavu The 9 by 5 impression v Melbourne, na níž vystavil obrazy "The national game" (1889) a "A road to the ranges" (1889).
Po několika výstavách v Austrálii odcestoval Streeton v roce 1897 přes Káhiru do Londýna, kde strávil mnoho let a rodnou Austrálii navštěvoval jen příležitostně. Právě vlastenectví, které si zde vypěstoval, ho později přivedlo k dobrovolné účasti ve válce. V roce 1923 se vrátil do Victorie. Od roku 1929 pracoval jako umělecký kritik pro noviny The Argus. V roce 1937 byl povýšen do rytířského stavu.
Stránka 1 / 1