Allan Ramsey patřil spolu s Thomasem Hudsonem k nejslavnějším portrétistům 18. století ve Velké Británii. Ramsey, nejstarší syn slavného skotského básníka a antikváře, dostal jméno po svém otci. Ramsey absolvoval školní docházku v rodném Edinburghu. Mezi jeho předměty patřilo i umění, ale nepřekročilo rámec jednoduchých základů. Proto se Ramsey ve svých 20 letech přestěhoval do Londýna, kde studoval u švédského portrétisty Hanse Hysinga. Asi po dvou letech Ramsey opustil Hysing a odcestoval do Itálie, kde pokračoval ve studiu. V letech 1736 až 1738 žil Ramsay v Neapoli a Římě. Tam ho učili Francesco Solimena a Francesco Fernandi, známí také jako Imperiali. Oba umělci měli významný vliv na Ramseyho pozdější tvorbu.
Po téměř třech letech se Ramsey nejprve vrátil do Edinburghu. Ramseyho proslavily jeho první portréty politika Duncana Forbese z Cullodenu a vévody z Argyllu, které se později objevily na bankovkách Royal Bank of Scotland. Nejen jeho umělecký talent, ale také kultivované vystupování a dobré mravy mu zajistily velkou oblibu, zejména mezi anglickou vyšší třídou. Ramsey byl proto brzy zaměstnán u vévody z Bridgewateru v Londýně. V témže roce se oženil se svou první ženou Anne Bayneovou. Zemřela v roce 1743, pouhé čtyři roky po svatbě, při porodu jejich třetího dítěte. Všechny jejich společné děti později zemřely v mladém věku. Ramsey zůstal několik let svobodný a pokračoval v práci v Londýně, dokud se nezamiloval do jedné ze svých žaček. Margaret Lindsayová pocházela z významné skotské šlechtické rodiny, takže její otec nebyl vztahu s umělcem příliš nakloněn. V roce 1752 spolu manželé utekli a tajně se vzali. Měli spolu tři děti a byli spolu zřejmě velmi šťastní.
Společně se svou ženou se Ramsey vydal do Itálie. Tři roky cestovali po Římě, Florencii, Neapoli a Tivoli. Tam studovali staré mistry, navštěvovali archeologická naleziště a malovali. Ramsey cestu financoval malováním portrétů dobře situovaných evropských turistů. Nakonec se vrátili do Anglie, kde byl Ramsey v roce 1761 jmenován hlavním malířem krále Jiřího III. po Johnu Shackeltonovi. Tím porazil svého hlavního konkurenta Thomase Hudsona, který se o tento post rovněž ucházel. Král si objednal tolik portrétů, že Ramsey musel najmout několik asistentů, mezi nimiž byli David Martin a Philip Reinagle. Přibližně od roku 1770 Ramseyho malování přestalo bavit a začal se více zajímat o literaturu. Svou roli sehrálo i nešťastné zranění pravé ruky a smrt manželky v roce 1782. Ramsey dokončil poslední králův portrét a krátce poté opustil Anglii, aby se znovu vydal do Itálie. Zanechal asi 50 nedokončených portrétů, které měl dokončit Reinagle.
Allan Ramsey patřil spolu s Thomasem Hudsonem k nejslavnějším portrétistům 18. století ve Velké Británii. Ramsey, nejstarší syn slavného skotského básníka a antikváře, dostal jméno po svém otci. Ramsey absolvoval školní docházku v rodném Edinburghu. Mezi jeho předměty patřilo i umění, ale nepřekročilo rámec jednoduchých základů. Proto se Ramsey ve svých 20 letech přestěhoval do Londýna, kde studoval u švédského portrétisty Hanse Hysinga. Asi po dvou letech Ramsey opustil Hysing a odcestoval do Itálie, kde pokračoval ve studiu. V letech 1736 až 1738 žil Ramsay v Neapoli a Římě. Tam ho učili Francesco Solimena a Francesco Fernandi, známí také jako Imperiali. Oba umělci měli významný vliv na Ramseyho pozdější tvorbu.
Po téměř třech letech se Ramsey nejprve vrátil do Edinburghu. Ramseyho proslavily jeho první portréty politika Duncana Forbese z Cullodenu a vévody z Argyllu, které se později objevily na bankovkách Royal Bank of Scotland. Nejen jeho umělecký talent, ale také kultivované vystupování a dobré mravy mu zajistily velkou oblibu, zejména mezi anglickou vyšší třídou. Ramsey byl proto brzy zaměstnán u vévody z Bridgewateru v Londýně. V témže roce se oženil se svou první ženou Anne Bayneovou. Zemřela v roce 1743, pouhé čtyři roky po svatbě, při porodu jejich třetího dítěte. Všechny jejich společné děti později zemřely v mladém věku. Ramsey zůstal několik let svobodný a pokračoval v práci v Londýně, dokud se nezamiloval do jedné ze svých žaček. Margaret Lindsayová pocházela z významné skotské šlechtické rodiny, takže její otec nebyl vztahu s umělcem příliš nakloněn. V roce 1752 spolu manželé utekli a tajně se vzali. Měli spolu tři děti a byli spolu zřejmě velmi šťastní.
Společně se svou ženou se Ramsey vydal do Itálie. Tři roky cestovali po Římě, Florencii, Neapoli a Tivoli. Tam studovali staré mistry, navštěvovali archeologická naleziště a malovali. Ramsey cestu financoval malováním portrétů dobře situovaných evropských turistů. Nakonec se vrátili do Anglie, kde byl Ramsey v roce 1761 jmenován hlavním malířem krále Jiřího III. po Johnu Shackeltonovi. Tím porazil svého hlavního konkurenta Thomase Hudsona, který se o tento post rovněž ucházel. Král si objednal tolik portrétů, že Ramsey musel najmout několik asistentů, mezi nimiž byli David Martin a Philip Reinagle. Přibližně od roku 1770 Ramseyho malování přestalo bavit a začal se více zajímat o literaturu. Svou roli sehrálo i nešťastné zranění pravé ruky a smrt manželky v roce 1782. Ramsey dokončil poslední králův portrét a krátce poté opustil Anglii, aby se znovu vydal do Itálie. Zanechal asi 50 nedokončených portrétů, které měl dokončit Reinagle.
Stránka 1 / 2