S koncem 19. století začala dosud neznámá éra umění. Zatímco do té doby bylo umění vnímáno převážně z estetického hlediska, nyní se objevilo propojení s typografií a reklamou. Zatímco do té doby byly obrazy prezentovány přednostně na ušlechtilém plátně, nyní jim konkurovalo médium plakátu. Tvorba reklamních nosičů byla v rukou litografů a kreslířů, kteří v umělecké oblasti projevovali jen malé nadání. Díky rostoucí industrializaci se reklama stala prosperujícím průmyslovým odvětvím. Umělci stále častěji přebírali výtvarnou podobu atraktivních plakátů. V Paříži vyvolal Henri de Toulouse-Lautrec senzaci svou reklamou na městská taneční divadla. V Londýně vznikly kanceláře, které se specializovaly výhradně na uměleckou reklamu. Vznikla nová umělecká forma zvaná reklamní technika.
Alick Ritchie se narodil pod jménem Alexander Penrose Forbes Ritchie ve Skotsku. Studoval na Belgické akademii umění a za centrum svého života si zvolil Londýn. Zde pracoval v širokém oboru reklamy. Ritchie byl karikaturista, navrhoval plakáty pro londýnské metro a přispíval obrázky do různých časopisů. Alick Ritchie se proslavil svými portréty. Často maloval veřejné osobnosti. Mezi jeho motivy patřili herci jako Charlie Chaplin a politici jako Winston Churchill. Ritchie se zobrazil odtržený od reality. Obličeje mají často výraz podobný masce. Hranaté plochy jsou rozčleněny tmavými liniemi a barevná paleta je omezena na několik odstínů. V portrétech je patrná počínající abstrakce. Pokud bychom měli provést uměleckohistorickou klasifikaci na základě vzhledu, byla by díla zařazena do kubismu. Kubismus však neměl jasný stylistický směr. Současníci uvádějí, že se Alick Ritchie vysmíval vývoji kubismu. Portréty je proto třeba považovat za karikatury, a tedy za jemnou formu satiry.
Alick P.F. Ritchie navrhl celkem tři série cigaretových karet. Mezi nimi jsou i některé z umělcových nejslavnějších portrétů, které jsou v této souvislosti otevřeně označovány jako karikatury. Výrobci cigaret v té době vydávali takzvané cigaretové karty, které měly obal stabilizovat. Obrázky pro karty vytvořila řada známých umělců. V roce 1926 vytvořil Ritchie své přímé karikatury, kterými se velmi proslavil. V roce 1934 vytvořil sadu karet Animalloys se 48 jednotlivými obrázky. Na každé kartě byla zobrazena hlava, přední nohy, trup a zadní nohy zvířat. Z každých tří karet lze sestavit zvíře. Slabiky názvů zvířat byly také rozděleny na tři kartičky. Dychtivý kuřák si tak mohl poskládat fantazijní zvířata a odpovídající jména. Byl to nápad, který autor realizoval v jedné knize již v dřívějších letech své ilustrátorské činnosti. Později Ritchie vytvořil další sérii s odkazem na film a vrátil se tak k umění karikatury.
S koncem 19. století začala dosud neznámá éra umění. Zatímco do té doby bylo umění vnímáno převážně z estetického hlediska, nyní se objevilo propojení s typografií a reklamou. Zatímco do té doby byly obrazy prezentovány přednostně na ušlechtilém plátně, nyní jim konkurovalo médium plakátu. Tvorba reklamních nosičů byla v rukou litografů a kreslířů, kteří v umělecké oblasti projevovali jen malé nadání. Díky rostoucí industrializaci se reklama stala prosperujícím průmyslovým odvětvím. Umělci stále častěji přebírali výtvarnou podobu atraktivních plakátů. V Paříži vyvolal Henri de Toulouse-Lautrec senzaci svou reklamou na městská taneční divadla. V Londýně vznikly kanceláře, které se specializovaly výhradně na uměleckou reklamu. Vznikla nová umělecká forma zvaná reklamní technika.
Alick Ritchie se narodil pod jménem Alexander Penrose Forbes Ritchie ve Skotsku. Studoval na Belgické akademii umění a za centrum svého života si zvolil Londýn. Zde pracoval v širokém oboru reklamy. Ritchie byl karikaturista, navrhoval plakáty pro londýnské metro a přispíval obrázky do různých časopisů. Alick Ritchie se proslavil svými portréty. Často maloval veřejné osobnosti. Mezi jeho motivy patřili herci jako Charlie Chaplin a politici jako Winston Churchill. Ritchie se zobrazil odtržený od reality. Obličeje mají často výraz podobný masce. Hranaté plochy jsou rozčleněny tmavými liniemi a barevná paleta je omezena na několik odstínů. V portrétech je patrná počínající abstrakce. Pokud bychom měli provést uměleckohistorickou klasifikaci na základě vzhledu, byla by díla zařazena do kubismu. Kubismus však neměl jasný stylistický směr. Současníci uvádějí, že se Alick Ritchie vysmíval vývoji kubismu. Portréty je proto třeba považovat za karikatury, a tedy za jemnou formu satiry.
Alick P.F. Ritchie navrhl celkem tři série cigaretových karet. Mezi nimi jsou i některé z umělcových nejslavnějších portrétů, které jsou v této souvislosti otevřeně označovány jako karikatury. Výrobci cigaret v té době vydávali takzvané cigaretové karty, které měly obal stabilizovat. Obrázky pro karty vytvořila řada známých umělců. V roce 1926 vytvořil Ritchie své přímé karikatury, kterými se velmi proslavil. V roce 1934 vytvořil sadu karet Animalloys se 48 jednotlivými obrázky. Na každé kartě byla zobrazena hlava, přední nohy, trup a zadní nohy zvířat. Z každých tří karet lze sestavit zvíře. Slabiky názvů zvířat byly také rozděleny na tři kartičky. Dychtivý kuřák si tak mohl poskládat fantazijní zvířata a odpovídající jména. Byl to nápad, který autor realizoval v jedné knize již v dřívějších letech své ilustrátorské činnosti. Později Ritchie vytvořil další sérii s odkazem na film a vrátil se tak k umění karikatury.
Stránka 1 / 2